Není to zvrácené. Ani neženské. Dát najevo svému protějšku, že si přejete si ho vzít před rodinou a přáteli, pro někoho před bohem nebo úřadem za svého právoplatného chotě. Není to ani zoufalé. Je to dospělé a sebevědomé.

Romantika je skvělá věc. Když dostáváte květiny, muž vám otevírá dveře a pomáhá do kabátu, kupuje vám dárky a projevuje jinak svou pozornost. Někteří se mylně domnívají, že do současného moderního světa taková gesta nepatří, protože "by je mohla ještě nějaká šílená feministka zažalovat". Ne, prosím, buďme pozorní, kreativní a milující k těm, kteří jsou po našem boku.

Pryč s růžovými brýlemi

Většina malých holčiček si rádo představuje, že jsou nevěstami, protože v krásných šatech se závojem si jednoduše připadají jako princezny. Některým to vydrží do dospělosti. Svatbu si představují tak, že jsou znovu princeznami, nejkrásnějšími a opečovávanými. Na takové fantazii není nic špatného. Je úžasně romantické pozorovat žádosti o ruku ve filmu, které jsou spontánní, přichází z ničeho nic a doprovází je velká gesta. Do vyvážených, zralých vztahů, které mají šanci vydržet, ale nepatří.

Mluvte o tom, co si přejete

Zažíváme krizi ženských a mužských rolí, respektive jejich redefinice. Kdo vzpomíná s nostalgií na staré časy (které možná ani nezažil), kdy ženy byly ženami a muži gentlemany, má možná v hlavě obrázek z nějakého hezkého filmu pro pamětníky s pěknou výpravou. Nebo si idealizuje vyprávění babičky a dědečka. Pokud ale mluvíme o čase před volebním právem pro ženy, antikoncepční pilulkou a možností se rozvést, nepřejme si vrátit se do těchto časů. Ženy byly skutečně vydány na milost a nemilost nejprve svým otcům, později manželům. Tady hledejme kořeny oné manipulace v komunikaci, které se přezdívá "ženská lest". Co jiného nám zbývalo?

Čas přinesl změnu

Dnes máme šanci žít podle svých představ a přináší to úskalí, jako kterákoliv svobodná volba. Mluvit se svým partnerem o tom, že si přejeme svatbu, a dokonce se na ní otevřeně domluvit, je dospělé. Svatba je vrcholem vztahu, nikoliv jeho spásou nebo gestem, které si nás má teprve získat. Je to zralé, vyspělé rozhodnutí obou partnerů. Dohoda. "Budu s tebou snášet dobré i zlé a podepisuji to."

Předmanželská smlouva má smysl, i když nemáte majetek, říká notář číst článek

Životní styl

Pouhé jedno procento všech nevěst…

… se odvážilo svého vyvoleného zeptat, zda si je vezme. Podle vyhledávače Pinterest se ale víc a víc žen chce k takové otázce odhodlat a hledá nápady a inspirace, jak to udělat. Jak řekla jedna z novomanželek, která svého drahého požádala o ruku: "To nejhorší, co se může stát, je, že řekne ne." Po mužích přece chceme, aby takový risk podstupovali. Tak proč bychom nemohly být i my ženy někdy nervózní, zda náš vyvolený řekne "ano"?