Odpověď na otázku, zda mít či nemít společný bankovní účet, není zcela jednoznačná. "Pokud domácí ekonomika funguje někomu lépe odděleně, takže druhá polovička nemusí 'škemrat' o peníze na velký nákup či kapesné do hospody, tak není třeba zavedený systém měnit," říká Daniela Kočí, finanční poradkyně Partners. 

Pro druhou variantu ale hovoří třeba i fakt, že když hospodaříte dohromady, nemusíte zbytečně platit poplatky za více účtů. Pojďme si tedy obě dvě varianty trochu přiblížit.

Porovnejte si běžné účty a vyberte ten nejvýhodnější

"Pokud se rozhodnete zřídit si jeden účet, je třeba rozhodnout, kdo bude jeho majitelem s rozhodovací pravomocí. Druhý partner tak bude pasován do role disponenta s omezenými právy. Existuje minimum možností, kde je možné zřídit společný účet pro více spolumajitelů se stejnými pravomocemi, ale i to lze," vysvětluje Daniela Kočí.

Kdo se stane hlavou účtu

Disponentem může být prakticky kdokoliv, banky nepožadují, aby byl s majitelem účtu v příbuzenském vztahu. Většina bank neomezuje ani počet disponentů, nechává to na rozhodnutí majitele účtu. Disponent má sice přístup k penězům, ale jeho práva jsou značně omezená. Záleží jen na majiteli, co mu dovolí. V naprosté většině případů může peníze vybírat, ukládat, nastavovat jednorázové i trvalé příkazy i používat internetové bankovnictví. Nemá ale právo provádět jakékoliv změny účtu či zasahovat do smluvních parametrů.

Majiteli účtu přísluší veškerá práva související s vedením a správou účtu. Může měnit parametry účtu, také zřizovat a rušit disponentská práva a nastavovat disponentům limity pro bankovní transakce. Pouze majitel také může zažádat o půjčku či provést její mimořádnou splátku, může disponentovi nechat zřídit platební kartu.

Poznejte svoje práva

Pokud se z jakéhokoliv důvodu rozhodne disponenta zbavit jeho práv nakládat s penězi na účtu, není mu to povinen ani dopředu oznámit a rovněž to není ani povinnost banky. A tak se často stává, že se to disponent dozví až tehdy, kdy mu například bankomat odmítne vydat požadovanou částku.

Jak je to například v případě, že majitel účtu zemře? Pokud neomezil disponentova práva jen na dobu svého života, může disponent s penězi i nadále nakládat v naprosté většině bank. Banka tak pokračuje v přijímání peněžních prostředků, výplatách i platbách z účtu. Jestliže je stanoven správce dědictví, je s ním jednáno jako s majitelem účtu. V takovém případě banka čeká na ukončení dědického řízení a na pravomocné rozhodnutí, které jasně určí, jak bude s financemi na účtu dále naloženo.  

Můžete si být i rovni

Někdo však z různých důvodů potřebuje mít plnohodnotný účet se stejnými majiteli. Má to své výhody, oba majitelé jsou skutečnými majiteli a nejde jen o vztah majitel – zmocněnec či disponent. Oba mají stejná práva, lépe se tak komunikuje s některými institucemi.

Někde vyžadují přímo účet na vaše jméno, a tak přestože ze zákona vás k založení účtu v bance přímo nutit nemohou, stejně si ho pro tyto situace založit musíte. V případě plnohodnotného účtu se stejnými majiteli vám tedy stačí jedno číslo účtu pro oba.

Snese to jen pevný vztah

"Každý způsob nakládání s financemi má ale svá úskalí, dvojnásob to platí pak právě při rovnocenném účtu," upozorňuje Kočí. Doporučit se tak podle ní dá jen opravdu velmi pevným vztahům.

Jenže to jsou na začátku všechny. Idylka společných práv končí, když u vás dojde k zásadní změně, tedy rozchodu. Pokud jeden ze spolumajitelů začne dělat potíže, nastává problém. Zatímco v případě vztahu majitel – disponent stačí jen disponentovi právo s nakládáním účtu zrušit, a to s okamžitou platností, v případě společného účtu musí s vyškrtnutím jednoho spolumajitele souhlasit i druhý.

Tady platí snad jen rada: Nebuďte zaslepeni pouze láskou a zvažte všechna pro i proti, a to nejen v době naprosté pohody, ale i s výhledem do budoucna. Pokud jde o peníze, je třeba přemýšlet s rozvahou a bez přílišných emocí.