Je zajímavé, že podle mých výzkumů jsou matky mužů tak nějak náročnější než matky žen. Podle psychologů je to proto, že kult "mamánkovství" dospěl v této době k vrcholu. Matky byly na své syny vždycky pyšné, ale naše babičky se z nich snažily vychovat muže schopné se postarat o sebe i o rodinu.

Smutný trend mamánků

Dnes už to takový trend není, o rodinu se postará dobrý plat a zlatá karta, a tak mnoho matek své syny vychovává jako něco výjimečného. Často se pak stává, že si takový mamánek neumí ve třiceti ani uvařit vodu na čaj, ale po případné snaše matka takového muže vyžaduje výkony přímo nadlidské. Musí se umět o "chlapce" postarat, tedy vařit, prát, uklízet, žehlit košile a mnoho dalšího a ještě mu musí dodat psychickou podporu.

Je jasné, že pokud je muž celý život takhle hýčkaný, nelíbí se mu, že po něm manželka cokoli žádá, a leckdy se pravidelně chodí mamince vybrečet na rameno. "Mamánci jsou zajímavá kategorie, kolega z práce je přímo prototyp. Přitom střídá milenky jak na běžícím pásu a hraje si na bonvivána. Když ovšem zaklepe nedělní poledne, běží k mamince na oběd a vypláče jí na rameni všechny bolístky. A přes týden jí ještě při jakémkoli problému volá," vyprávěla mi kamarádka Jana.

Co si počít s tchyní

Je jasné, že pokud je váš vyvolený takový mamánek, bude to těžká práce. Vztahová koučka Suzana Meley radí: "Nejdřív musíte zvládnout partnera a pak si teprve vyhrnout rukávy na tchyni. Tedy je nutné mu vysvětlit, že žijete ve vztahu tři, a ne pouze dva, a že pokud styky s matkou neumenší, nikdy partnerství nemůže plnohodnotně fungovat." Je nutné stanovit určitá pravidla. Třeba že manžel nebude s matkou probírat vztahové problémy - nikdy. A pak také že ji nenechá montovat se vám do života víc, než je nutné. Právě o tohle se totiž musí postarat on, nikoli vy.

Jaká bude vaše role? Musíte se s tchyní naučit komunikovat po dobrém. Jakékoli hádky hrají do jejích karet, bude pak mít argumenty proti vám a muži se, bohužel, v takovém případě často staví na stranu matky. Pokud ale zachováte klid (i kdybyste pak měla jít za roh a rozkopat tam dveře) a argumenty při debatě budou znít třeba takto: "Chápu tvůj pohled na věc, ale my jsme se rozhodli to dělat jinak, vím, že jsi vstřícná a budeš to respektovat," tak jistě nakonec dosáhnete svého. I když vás možná vás na začátku ani nebude poslouchat. Ale když "pojedete tu stejnou písničku" pořád, nebude zbytí a bude se muset přizpůsobit. Musíte mít samozřejmě pevně stanovené hranice a především podporu manžela.

Pravidla pro normální tchyně

Když není tchyně noční můrou, může s ní být komunikace docela v pohodě. Pokud ovšem na začátku stanovíte nějaká pravidla. Koučové často doporučují, abyste tchyni pozvala na oběd a tam jste si jen ve dvou popovídaly. Je dobré říct, co chcete, a co naopak v žádném případě nestrpíte. Ale také jí přiznat nějaká práva. Dát jí najevo, že je u vás doma vítaná, pokud to nebude každý den, pokud nebude uplatňovat svá pravidla ve vaší domácnosti - tyto požadavky jsou samozřejmě přizpůsobené tomu, co vám na ní vadí. I když kritiku nemá nikdo z nás rád, je dobré si vyslechnout i případnou kritiku. Zeptejte se, co jí vadí, jestli má nějaké negativní pocity, co se vzájemného vztahu týče. Nechci vám tvrdit, že takový rozhovor vše vyřeší, ale pokud budete myslet na to, co vám řekla, a třeba se jí občas snažit vyjít vstříc, budete možná překvapená, jak vám "půjde na ruku".

Výchova vnoučat

Další úskalí je, když se tchyně snaží na vaše děti uplatňovat principy výchovy, které vám prostě nesedí. To pak babo raď. Z vlastní zkušenosti ale říkám, že není dobré pobíhat jako šílená fúrie a kontrolovat, jestli děti dostávají stravu, která vám sedí, na co s babičkou zajdou do kina nebo o čem se s ní baví. Za prvé si tak absolutně zničíte volný čas, který můžete využít pro sebe, a za druhé, pokud tedy není chování tchyně vyloženě závadné a problematické, je dobré nechat je vytvořit si vztah podle svého. Je to vztah babičky a vnoučat a do něj byste zasahovat neměla. Děti si jistě samy utvoří názor.