Jak přijmout odmítnutí v lásce? S úctou k sobě
Každý z nás zažil buď odmítnutí nebo sám někoho musel odmítnout, protože neopětoval jeho city. Jak se v takových situacích zachovat?
Je třeba vždycky myslet na to, že nikoho nedonutíme, aby nás miloval. A jak říká jedno moudré přísloví "Co k Tobě patří, neztratíš, co k Tobě nepatří, neudržíš."
Láska buď je, nebo není
"Lásku si nemůžete naprogramovat. Buď je, nebo není. Těžce se to poslouchá, ale je to tak. Můžeme o lásku prosit, ale jediné, čeho dosáhneme je, že ztratíme úctu sami k sobě. A pokud nemáme úctu k sobě, nebudou ji k nám mít ani ti druzí. Na to vždycky mysleme," říká koučka a lektorka v oblasti mezilidských vztahů, Lucie Mucalová.
Nemůžete se snažit předělávat druhé ku obrazu svému, každý má svou cestu.
Jediné, co můžete, říci druhé straně, jak to máte. Říct pravdu, i přesto, že druhého bude pravděpodobně bolet. Ale je to tisíckrát lepší, než někoho držet ve vzduchoprázdnu a v nadějích. Není proč se stydět a omlouvat za to, že to máte jinak. Jen to zbytečně neprotahujte.
Proč odmítnutí bolí?
"Je velmi pravděpodobné, že každého z nás odmítnutí nepříjemně bodne, zabolí. Je to přirozná reakce. Jenže problém není v odmítnutí, problém není ve slově "ne". Problém je v tom, jak na odmítnutí zareagujeme. Zda ho přijmeme i s bolestí, nebo zda začneme bojovat, pochybovat o sobě, životě atd. Nepotlačujte, neignorujte, neodmítejte to, co cítíte. Mentálně silní lidé prostě dokážou unést i to, jak se cítí. Přiznejte si, že jste v rozpacích, smutní, zklamaní, zbavení odvahy. Současně však mějte důvěru v sebe, ve schopnosti vypořádat se s těmito nepříjemnými emocemi. Ano, po odmítnutí se cítíme nepohodlně. Ale život jde dál," říká Lucie Mucalová.
Lucie Mucalová
Terapeutka, koučka pro rodiny, děti a mezilidské vztahy. Vystudovala Pedagogickou fakultu UP v Olomouci, je absolventkou ročního koučovacího výcviku a frekventantkou dlouhodobého výcviku v komunikační a strategické psychoterapii a hypnoterapii. Přednáší a publikuje témata z oblasti partnerských vztahů, výchovy dětí a osobnostního rozvoje. Více na www.koucink-vzdelavani.cz.
Jak potom dál?
Zní to ze začátku celkem neuvěřitelně,ale s každým odmítnutím se můžeme stávat silnějšími a lepšími, ne slabšími a horšími. Při odmítnutí se cítíme hořce a zraněně, navíc nás to bolí. "Odmítnutí nám možná v danou chvíli vše vzalo, ten krásný sen, pro který jste dýchali a pevně věřili, že se naplní. Pozor ale, bylo to naše očekávání. Jen naše, nikoli toho druhého. Očekávání je zabiják lidského štěstí, učme se očekávání nemít, budeme volnější a šťastnější. Jakékoli odmítnutí druhým člověkem oddělme od své hodnoty," dodává Lucie Mucalová.
Někteří lidé totiž nepoznají, co důležitého pro ně děláme, až do chvíle, než to dělat přestaneme. Čím více příležitostí takovému člověku v životě dáváme, tím více respektu u něj ztrácíme. Odmítnutí nás má naučit, abychom se přestali držet toho, co pro nás a náš život není dobré.