I když se snažíme sebevíc, propadáme čas od času do osidel klišé. Míra záleží na naší otevřenosti vůči novému, vzdělání, zemi, ve které žijeme, i příslušnosti k náboženství.

Nejčastěji se ale setkáváme se společenským dělením na "ženské" a "mužské" záležitosti. Kvůli těmto škatulkám tak jasně víme, jaké povolání má to či druhé pohlaví vykonávat, jak se oblékat i rozdělit si povinnosti v péči o rodinu a domácnost. Často ani nevnímáme, že je něco toxického v tom, když prodejce auta tvrdí, že je to "vozítko pro ženský" nebo menu v restauraci nabízí "steak pro pořádného chlapa". Co na tom, že auto si dotyčný muž chtěl vybrat, protože mu prostě vyhovuje, či na oběd přichází velmi hladová a maso s oblibou konzumující žena.

1. stereotyp: Vzhled

Muž má být pořádný chlap, zato žena musí být jemná a křehká. Jak často jste se s tímto názorem setkali? Stejně jako že každý upravený pán je nutně homosexuál nebo "šamponek"? A dáma, která dává najevo péči o svůj zevnějšek, je přihlouplá a povrchní. Pravda je taková, že právě náš vzhled je nejčastěji předmětem stereotypizace. Žena musí splňovat dostatečnou míru masového pojetí atraktivity, jinak je odsouzena do kolonky "ošklivá". Ani pánové to nemají snadné, protože se buď napasují do šuplíčku s lichotivým označením "mužný vzhled", nebo mají smůlu. Jsme oběťmi těchto, často vnucených, představ o fyzické přitažlivosti. Potenciální protějšek se pro vás jen zřídkakdy rozhodne na základě vypracovaného bicepsu nebo zadku, jako má Kim Kardashian. Vyspělý jedinec chápe, že hon za fyzickou dokonalostí je úzkost, která nikoho ve vztahu ani mimo něj spokojeným neudělá.

2. stereotyp: Mateřství

Stále jsme ve velké míře přesvědčeni, že po něm touží naprosto každá žena. Ale po tom, stát se rodičem, může toužit muž stejně jako žena. Nebo naopak pochopit, že děti nechtějí vůbec. V Čechách jsme, na rozdíl od Západu, stále přesvědčeni, že touha věnovat se rodině je ženská záležitost, a tímto stereotypem trpíme všichni: ženy, muži i děti. Co takhle si říct, že rodičovství je velmi náročná, sice nesmírně odměňující, ale také maximálně zodpovědná role? Zhostit by se jí měl tedy ten, kdo tuto míru závazku plně chápe a neřeší si dětmi svoje vztahy, ambice nebo nepodlehne tlaku. Je to ale nesmírně těžké.

3. stereotyp: Ženy chtějí lásku, muži sex

Toto klišé zase potvrzuje, že pánové mají nárok na nevěru, dámy zase ať zapomenou na svobodné sexuální chování, to se přece nesluší. Taková rétorika nárokuje mužům fyzické uspokojení jejich potřeb, ale ženám je naprosto upíráno. Ať si místo porna, které je přece "klučičí záležitostí" jdou přečíst nějaký román z červené knihovny. Nikde ale není psáno, že všichni muži mají pokaždé chuť jen na sex. Najdou se i tací ( a je jich dost), kteří netouží po roli alfa samce, ale po intimitě s člověkem, se kterým si rozumí i mimo postel. Ženy si zase stále víc uvědomují, že jejich tělo patří jen jim samotným a mají právo na vášně, touhy a hledání jejich realizací.

Vztah k penězům: Co o vás prozrazuje a jak se mění s věkem číst článek

Životní styl

4. stereotyp: Ženy nedokážou komunikovat přímo

Velmi škodlivá představa, která ničí partnerské vztahy. Stačí si přečíst několik "zaručených receptů" na komunikaci. Najdete tam cosi o tom, že muži mají hledat skrytý význam mezi řádky v tom, co jim jejich partnerka sděluje. Ženy podle takových škatulek zase považují muže za emocionálně ploché.

5. stereotyp: Muži se nechtějí starat o děti

Nejen ve skandinávských zemích už existuje otcovská placená dovolená, ale také společenský úzus: o potomky se starají oba rodiče. Bohužel k nám ještě nedošla nejen tato legislativa, ale ani masivní poptávka po ní. Místo toho se neustále probírají jesle (dítě musí být jen s matkou!), kojení (v koutě domova, v žádném případě na veřejnosti, ale běda, jakmile nekojíte!), matky, které "mají mléko na mozku a na mateřské dovolené se flákají". Potřebujeme velkou osvětu v tom, že je přirozené, aby o děti pečovali muži a ženy dohromady. Díky tomu řada mužů pochopí, že být otcem je úžasná (i náročná) životní role, zlepší se partnerské vztahy i vazby mezi rodiči a dětmi. Jak začít? Především respektovat ty odvážné pány, kteří se rozhodli na čas rezignovat na kariéru, být průkopníky a zůstat třeba rok se svými potomky.