Zapomenutý poklad našich babiček: Vyzkoušejte!
Nastává období, kdy jsou naše hlavní zdroje vitamínů a minerálů díky pokročilému ročnímu období stále vzácnější, takže se určitě budeme shánět po nějaké adekvátní náhradě. Možná bych pro vás měl jeden takový neobvyklý tip. Čekankové puky, které se používají při přípravě zeleninových salátů a jsou pro nás v zimě určitě vítaným zpestřením jídelníčku a zdrojem potřebných vitamínů.
Věřili byste, že se najdou ženy kuchařky, které při slově čekanka tápou? A přitom jde o malý zeleninový "zázrak". Přečtěte si o čekance víc, a ještě lépe - kupte si ji a připravte si něco zdravého na zub!
Ve starověku i středověku byla čekanka salátová považována za léčivou a čarodějnou rostlinu. Lékaři ji používali jako lék proti zánětům jater. Pokud se budete zajímat o její původ, zjistíte, že pravděpodobně pochází z Egypta a na březích Středozemního moře divoce roste ještě dnes.
Čarodějná rostlina
Všimli jste si, kolik nových vynálezů a také třeba pikantních receptů vděčí za svůj původ náhodě? O jedné takové náhodě, která se stala asi v polovině devatenáctého století, vám mohu sdělit něco bližšího. Tehdy vcelku nepříliš známý belgický zahradník jménem Brésierrs zjistil, že na některých kořenech čekanky zasypaných zeminou vyrůstají silné listové puky.
Jeho objev jej nejspíš tak vyvedl z míry, že snad aby se uklidnil, zkusil si z čekankových puků připravit salát. Jestli si jej udělal sám nebo jej vytvořila jeho manželka, dnes už nevíme, ale každopádně se od té doby salátová čekanka stala belgickým národním jídlem v zimním období.
Takto nově vzniklý druh zeleniny dostal jméno "witloof", což ve vlámštině doslova znamená bílý list.
Witloof - bílý list
V současnosti je tato zelenina nejvíce rozšířená v západní Evropě Belgii, Francii, Holandsku, Německu, ale třeba také v Polsku. Ve sklepích nebo pařeništích se čekankové kořeny přirychlují založené v písku bez přístupu světla. Salát se pak připravuje i z jiných vyšlechtěných odrůd, které se už svým tvarem příliš nepodobají původnímu druhu.
Patří mezi ně i takzvaná "trevízská cikorka" s dekorativními červenými listy, která je populární především v Itálii a Švýcarsku. Hlavní účinné látky jsou v mléčné šťávě rostliny.
Nejdůležitější jsou terpenické a glykosidické hořčiny a polysacharid inulin. Tato velmi důležitá látka je schopna regulovat látkovou výměnu v našem těle.
Čekanka obsahuje asi pět miligramů vitamínu C (na jedno sto gramů čekanky), provitamín A, minerální látky a menší množství karotenu. Dietetickou hodnotu čekankových puků určuje přítomnost hořkých látek, které regulují a především zlepšují činnost trávicích orgánů.
Rovněž se podává při jaterních nemocích, neboť blahodárně působí na fungování jater a také pomáhá, pokud se u vás vyskytují žlučníkové kameny.
Čekanka - bojovník s cholesterolem
Lékaři ji mimo jiné doporučují i na snížení hladiny cholesterolu v krvi. Samozřejmě, že vám ihned nepomůže jedna miska čekankového salátu, ale je nutná dlouhodobá kúra, protože odsun cholesterolu z těla je velmi pomalý.
Velmi rád se totiž ukládá na stěnách cév a také, jak již bylo řečeno, ve žlučníkových kamenech.
Produkty s čekankou využívá i kosmetický průmysl, a to především na obklady a zábaly při pleťových zánětech a vyrážkách.
Pokud by vám snad čekankové puky nezachutnaly, konečně tady nejsme v Belgii, můžete zkusit pro změnu nápoj našich babiček cikorku. Určitě si vzpomenete na proslulé Ladovy obrázky, kde stará babička sedí na štokrleti a na ručním mlýnku mele čerstvou "cikórii".
Prehistorická káva
Tato prehistorická káva se vyrábí již od šestnáctého století z kořenů čekanky obecné. Příjemně chutná a má mírně nahořklou chuť, takže našim prarodičům nahrazovala kávu v dobách, kdy ji v Evropě ještě neznali nebo byla pouhou lahůdkou na panských stolech.
Kořeny se po podzimní sklizni usuší, rozemelou a mírným pražením získají lahodnou chuť a vůni, podobně jako opravdová káva. Takto vzniklá hnědá kávovina je nasládlá, protože obsahuje více než dvě procenta inulinu, který se při pražení mění na cukr fruktózu a karamel.
Cikorka, stejně jako čekankový salát, má také léčivé účinky
Mírně podporuje vylučování žluči ze žlučníku a podporuje trávení. Právě představili další ze zapomenutých pokladů našich babiček, ale tentokrát v trochu nezvyklém spojení se salátem. Opět můžeme jen konstatovat, že naši předkové vůbec nebyli hloupí a moc dobře věděli, proč tuto naši domácí evropskou kávu pijí.
Vyzkoušejte čtenářský recept s čekankou:
Artyčokový salát se sýrovými srdíčky
Suroviny:
- 1 konzerva artyčoků
- 1 lžíce hořcice
- 1 lžíce citronové štavy
- 1 lžíce olivového oleje
- 150 g polníčku
- 100 g čekanky
- 4 plátek toastový chléb
- 4 ks vlašských ořechů
- 100 g sýru
- sůl, pepř, pepř zelený, majonéza
Příprava:
- Středně ostrou hořčici rozmícháme se solí, mletým a zeleným pepřem, citrónovou šťávou a poté postupně zašleháváme olej, až vznikne hustá směs.
- Tu pak naředíme nálevem z artyčoků. Artyčoková srdíčka roz-půlíme a spolu s natrhaným salátem radicchio (červená čekanka) rozložíme na talíře.
- Z toastového chleba vypícháme srdíčka a opečeme. Poté je potřeme čerstvým sýrem smíchaným s pepřem a ozdobíme ořechy a majonézou na zdobení.
- Listy salátů a artyčoky pokapeme zálivkou, na talíře položíme namazaná toastová srdíčka a ihned podáváme.
DOBROU CHUŤ!
