Ta diskuse nebude většinou moc překvapivá. Pokrokáři promluví o šetření peněz, času a přírody a především o trvanlivosti umělého stromku a tradicionalisté vysvětlí, že k vánočním svátkům patří obětování času a prostředků.

Což se částečně projevuje i na nákupu dárků. A příroda je možná ochuzena o strom, ale zároveň je i v bytě oslavována - takže je potom otázka, kdo onu přírodu miluje víc - je to až trochu podobné situaci, kdy se nadšený jedlík masa označí za „milovníka zvířat".

Umělý strom na Staromák? To těžko! 

Na Staromáku by mohutnost naší vlasti těžko demonstroval strom, který ze země nevyrostl.Stejně tak každá domácnost je díky skutečnému stromu propojena s živoucí krajinou skrze vůni a kousky stromečku, které pak budeme po Novém roce zoufale uklízet. Živý strom, který pozorujeme od skvostného začátku po opadání (až „opelichání") se také víc hodí,  abychom byli svědky cyklu v přírodě, jenž souvisí s nekřesťanskou částí svátku.

Voňavý rituál nebo "umělá" nuda?

Rozdíl mezi použitím přírodního a umělého stromku se dá popsat jako kontrast mezi rituálem (vyhledávaní, převoz a vpasírování stromečku do obývacího pokoje) a lehce zápecnickým domácím „kutilstvím" - člověk v teple domova vezme krabici s rozloženým stromečkem, všechny díly vyndá, smontuje stromeček do celku, upraví ho do souměrné podoby a od té chvíle postupuje stejně jako u stromečku normálního. Zde vidím, možná pod prizmatem lenivosti, největší pragmatickou výhodu umělého stromečku.

Mějte čas na sebe!

S Vánocemi je spojena řada rituálů a jen některé už dnes dodržujeme a hlavně, většina z nich je zábava jen do doby, kdy jsou v domácnosti děti. Rituálem, který nezestárne nikdy je ovšem potřeba být s blízkými doma. Ani o chvilku z domova by nás nemělo připravit shánění něčeho, co můžeme mít permanentně uloženo.