Potřebovala upoutat pozornost. Tak si vymyslela nemoc

Co někteří lidé dokážou udělat, jen aby si získali pozornost druhých, je zarážející. A že by zrovna Jitka dokázala lhát o svém zdraví, mě opravdu šokovalo.

Foto: Isifa/Thinkstock

27. 1. 2014

Co někteří lidé dokážou udělat, jen aby si získali pozornost druhých, je zarážející. A že by zrovna Jitka dokázala bez mrknutí oka a bez špatného svědomí lhát o svém zdraví, mě opravdu šokovalo...

Jitka je moje kolegyně z práce. Je to takový ten typ, který najdete v každém kolektivu. Sedí někde v koutě, a i když nikomu neudělala nic zlého, nikdo se s ní nebaví, protože prostě nemá důvod. A pokud se náhodou někdo baví o ní, bývá spíš terčem různých (ale nikdy ne zlých) vtípků.

Tohle jednání, nebo spíš nejednání přitahuje svým vzhledem - věčně mastné vlasy bez střihu, oblečení po matce a o číslo větší, ale i svou náturou - sama od sebe moc nemluví, není vtipná, vtipům se nesměje, není výrazná ani svojí prací, není ani vyloženě dobrá, ale ani špatná.

Protože se bojí lidí...

Asi nemá úplně vyvinuté sociální chování, možná se bojí lidí, neumí se začlenit do kolektivu. A jak se teď ukázalo, zřejmě ji to pěkně štve. Asi celou dobu toužila po pozornosti, chtěla být jako my ostatní, tedy normální. A tak si vymyslela téma, o kterém mohla mluvit, které ji činilo zajímavou a budilo naši ohleduplnost a náš zájem.

Začalo to tím, že pár dní nebyla v práci, protože prý onemocněla. Když se vrátila, samozřejmě jsme se ze zvyku i ze slušnosti zeptali, jestli už je zdravá. S nepřítomným výrazem odpověděla, že asi ještě dlouho nebude. Což samozřejmě zvedlo vlnu dotazů na to, co jí vlastně je.

Vylezlo z ní, že jí lékaři našli nějaký nádor v tlustém střevě, a že v tuto chvíli nikdo nedokáže říct, co je jeho příčinou, jak dlouho už tam je a jestli je zhoubný nebo ne. Že prý bude muset na spousty vyšetření, samozřejmě nepříjemných, a nakonec i na operaci, aby nádor odstranili a zjistili o něm víc.

Poslouchejte rádio Frekvence 1 online ZDE >>

Dalšího půl roku pak pravidelně mizela z kanceláře k doktorům, my se pořád vyptávali, jak to vypadá, uklidňovali ji, že to určitě dobře dopadne, najednou jsme ji brali na obědy, po práci do kavárny, párkrát s námi dokonce šla o víkendu do kina, abychom jí zpříjemnili to strašné čekání na operaci.

Když se konečně objevil termín, kdy ji mohli v nemocnici přijmout, poslední den, kdy byla v práci, jsme jí nanosili dárečky a různé talismany, aby jí v nemocnici ochraňovaly a přinesly štěstí. V nemocnici měla strávit skoro tři týdny a nějakou další dobu měla být doma.

Překvapení v nemocnici

Připadalo nám trapné jí tak dlouhou dobu podporovat jenom přes esemesky, a tak jsme se rozhodli ji překvapit návštěvou v nemocnici. Zmínila se, kde bude ležet, a tak jsme šli najisto. Jenže tam nám řekli, že tu nikdo takový neleží, neležel a v dohledné době ani ležet nemá...

Chápete to? Ona si to celé vymyslela. Ochotně o sobě tvrdila, že má zřejmě rakovinu, a předstírala, že se bojí, že zemře, a přitom to nebyla vůbec žádná pravda. Otřesné.

Ani se nedivím, že když se to provalilo, dala okamžitou výpověď a v práci jsme ji už neviděli. Než jsme našli náhradu, museli jsme sice pracovat i za ni, ale to bylo vlastně to poslední, co by nám na tom vadilo. Celého toho kolotoče se účastnil i náš šéf, který stejně jako my najel na nadstandardní péči a ona ho takhle podrazila. A tak jí okamžitě podepsal výpověď dohodou.

Co by provedla příště?

Kdo ví, čeho všeho by byla ještě schopná, když z ničeho nic dokázala balamutit tolik lidí. Celou dobu, nebo možná spíš ze začátku, sice o té "nemoci" mluvila zdrženlivě a v podstatě nerada, to my jsme byli ti, kdo z ní tahal informace a uklidňoval ji. Ale evidentně jí to velmi vyhovovalo, když na nás dokázala nahrát i operaci.

Jen škoda, že díky své nezkušenosti s mezilidskými vztahy ji nenapadlo, že my ten zájem nehrajeme, ale že o ni doopravdy máme strach, a tak nám přijde přirozené ji navštívit v nemocnici...

Jinými slovy, dávejte si pozor na to, co vám kdo tvrdí. Dost možná vás vodí za nos, hraje na city, a přitom mu jde jen o své vlastní dobro.

Podobné téma bude mimo jiné námětem zítřejšího pořadu Dámský klub na rádiu Frekvence 1, ovšem diskutovat můžete i v komentářích pod článkem.