Virginia Woolf, 1941
"Mám pocit, že zešílím. Už nemohu dál v téhle strašné době. Slyším hlasy a nemohu se soustředit na práci. Bojovala jsem proti tomu, ale už nemohu. Za všechno své štěstí vděčím tobě, ale nemohu pokačovat a zničit ti život."
Toto sdělení nechala autorka v dopise na rozloučenou manželovi.