Pletení pomlázky zažívá na Moravě v posledních pěti až deseti letech malou renesanci. Podle etnografa Slováckého muzea v Uherském Hradišti Jana Káčera ji z vrbového proutí umí v regionu uplést téměř polovina mužů.

Čím dál častěji zkoušejí její vlastnoruční výrobu také ženy, řekl ČTK etnograf. Kromě domácností se s pletením mohou lidé setkat například v muzeích nebo na jarmarcích.

Že by zvyk pletení pomlázek vymřel, se Káčer nebojí. "Zájemci o pletení mezi lidmi jsou. A nejenom muži. Stalo se nám, že když jsme měli před dvěma lety dílničku ve Slováckém muzeu, byly z desítky účastníků tři dámy. Pletení jim šlo obstojně, jen trošku nadávaly, protože práce s vrbovým proutím je dost fyzicky náročná pro prsty. Po hodině pletení začnou brnět prsty," uvedl Káčer.

Prohlédnout grafiku Kvíz: Znáte dobře tradice? Proč se o Velikonocích jí křen a odkud pochází pomlázka

Proutky se podle něj nesmějí lámat. "Pleteme různé způsoby pomlázek. Základní je z osmi proutků, dá se plést i z devíti, kdy oplétáme středový proutek čtyřmi proutky z každé strany," dodal.

Zvyk pletení pomlázek podle Káčera pochází už z pohanských dob, kdy vrbové proutky symbolizovaly začátek jara a plodnost přírody, která se zrovna probouzela. "Velikonoční obchůzka, kdy se děvčata šlehají po zadcích, má symbolizovat právě předávání síly přírody a plodnosti," doplnil etnograf.