Nebojte se být holkou na neděli, radí Jan Zlatohlávek
Jak rozřešit stále opakující se pochyby, jde mu skutečně o mě nebo jen o sex, vám zkusí originálně poradit Jan Zlatohlávek.
"Chce mě opravdu, nebo jenom do postele? Pro vztah, nebo pro zábavu?" Tyto naléhavé otázky slyším ze všech stran. Tvrdím, že se ptáte špatně! Jen sebe byste se měly ptát! O tom, jak vážně či nevážně vás bude chtít, přece nerozhoduje muž, ale žena!
Tolik dopisů od svých knižních i magazínových čtenářek už jsem na tohle téma dostal. Řekni mi. Poraď. Co si o tom myslíš? "Chodíme spolu dva týdny. Trávili jsme spolu každou volnou chvilku, z práce mi psal pět esemesek za hodinu a teď mi celý den ani nezavolal, ani nenapsal. Co mám dělat? Myslí to se mnou vážně?" "Nic, prosím, nedělej. Chceš-li ho, tak opravdu vůbec nic nedělej," odpovídám… I muž, který to "myslí vážně", si v počátku vztahu občas potřebuje srovnat věci v hlavě a od ženy si na chvilinku odpočinout (natož ten, který to vážně nemyslí…).
Květinka: "Nepřistávej, čmeláku, pokud nezůstaneš natrvalo!"
Abychom si rozuměli. Řeč jde o seznamování nezadaného, již déle dospělého muže a nezadané, již déle dospělé ženy. Milence a milenky dnes ponecháme stranou. Všeobecně se traduje, že žena má zájem o vážný, trvalý vztah, zatímco muž inklinuje ke vztahům nezávazným a motýlímu poletování z květinky na květinku. Ale ono to tak ve většině případů vůbec není. Je-li muž "normální", tedy není-li rozený promiskuita a dívkař, jedna květinka mu ke štěstí docela postačí.
Je třeba ovšem přiznat...
...že dnešní, k samostatnosti odsouzený muž už bez ženy nezemře hlady a ve špíně, tedy neodchytí si jej zpravidla první žena, který mu uvaří a vypere, jako tomu bývalo za dob dvoření našich rodičů a prarodičů. To čmeláčí poletování vlastně není ničím jiným, než hledáním toho nejvhodnějšího květu. Spoustu mužů (sebe nevyjímaje) to poletování ani trochu nebaví, ale nelze činit jinak, chceme-li květinku. Méně rozumná žena - květinka ovšem po poletujícím muži - čmelákovi žádá, aby na jejím květu nepřistával, pokud nezůstane natrvalo. Muž - čmelák se brání: "Jak mám vědět, zda chci zůstat natrvalo, když jsem sladkého nektaru ani neochutnal." A bludný kruh se uzavírá…
Odříkaného největší (a sladký) krajíc
Můj vysokoškolský spolužák a kamarád Jarda patřil k těm, u kterých jsem nejvíce pochyboval o schopnosti žít s někým v trvalém vztahu. Dívčí průvan v jeho posteli začal už v prváku na koleji a neustával ani v době, když jsme my ostatní už dávno vychovávali děti. "Prostě se mi ještě nechce s nikým stavět barák," tvrdil tenkrát Jarda na svoji obhajobu.
Když se mi má tehdejší spolupracovnice Zuzana, se kterou jsem Jardu na nějaké akci seznámil, svěřila, že se jí můj kamarád líbí, nařídil jsem jí, aby jej obešla velkým obloukem, nechce-li se stát jen dalším zářezem na jeho pažbě. "No…tak…uvidíme," řekla mi tenkrát s potutelným úsměvem. Před nedávnem jsem se s Jardou setkal na školním srazu. Se Zuzanou jsou patnáct let, postavili barák a žijí v něm se třemi dětmi. "Ani jednou jsem za tu dobu Zuzaně nezahnul," řekl mi Jarda, "ne že by nebylo s kým, ale nějak mi to za to prostě nestojí," dodal.
Ani nevím, zda se mám pokoušet o nějaké rádobymoudré zevšeobecnění, když je každému jasno. Snad mohu jen připodotknout, že případů, kdy žena uvede do vážného, láskyplného, monogamního a trvalého vztahu muže, který do takového vztahu chce být uveden, jsem za svůj život zaznamenal stovky, ale i příběhů podobných výše popsanému, kdy si do vážného a kvalitního vztahu žena uvede muže, který otevřeně deklaruje, že o vážný vztah nemá zájem, bych také ještě dost vysypal z rukávu. Nemusím podotýkat, že v žádném z těchto případů žena nedržela v ruce transparent: CHCI JEN VÁŽNÝ VZTAH!
K "vážně" přes "nevážně"…
To "jen vážně" z dámských seznamovacích inzerátů působí jako dokonale odrazující repelent nejen na muže - čmeláčky programově a s chutí poletující z květu na květ (takové chce žena odradit), ale bohužel i na ty, kteří by se rádi monogamně usadili, neb i tito vhodní kandidáti tuší, že by nejspíše museli absolvovat ceremoniál středověkého dvoření a testování vhodnosti pro vážný vztah, zatímco tělesné radosti, které ke vztahu a poznávání také patří, by zůstávaly kdesi stranou jako jakýsi vzdálený příslib a něco, co je třeba si tvrdě vysloužit.
Všechny příběhy Honzy Zlatohlávka najdete ZDE >>
Řada již dávno rozkvetlých žen ustrnula v pozici šestnáctiletých poupat, kterým sluší, žádají-li po svém rytíři posečkání na rozkvět. Transparenty JEN VÁŽNĚ jsou nejen směšné, ale i kontraproduktivní. K "vážně" se dospělá žena daleko snáze dopracuje přes "nevážně", při kterém se prostě lidé bez jakýchkoli předběžných požadavků na délku a serióznost vztahu mají možnost svobodně poznat. Se vším všudy. Je třeba si otevřeně přiznat, že žena "bez transparentu" riskuje, že bude "po použití odhozena", totéž se ovšem může stát i muži, nesplní-li patřičná očekávání. Žena "s transparentem" riskuje podstatně více - riskuje, že nebude ani "použita".
Chci vážně - holku na neděli!
Koneckonců nemusím chodit pro další příklady daleko. Sám zřejmě patřím k nezadaným mužům, kteří představuji pro ženy s transparenty JEN VÁŽNĚ maximální možné nebezpečí a nejistotu. Jako muže samostatného, který umí vařit a prát, mne jen samotná sebevoňavější svíčková do vážného vztahu nenachytá, ačkoli bych chtěl být nachytán! Jsem si ovšem vědom i toho, že jako muž, který se rozhodl přestěhovat z Václaváku do malé a Praze značně vzdálené vísky, pořídit si psa a psaní knih prostřídávat krmením další divé zvěře, nejsem právě ideálním objektem pro drtivě převažující městské dámské vztahuchtivé a kulturychtivé osazenstvo.
Holku pro život i pro potěšení
Už nemohu, tak jako dříve, zvát dámy na divadelní premiéry, novinářské projekce filmových novinek, vernisáže a večírky s celebritami. Hezky pěkně do tepláků a holínek a s pejskem na houby. A večer na pivo do malé hospůdky, nebo povídání na peci. A tak si tu nějak mezi těmi lesy a poli dokážu představit stejně to "vážně" jako to "nevážně". Holku pro život i holku pro potěšení, "holku na neděli", která by mi prostě po víkendu odjížděla za svým městským životem a zaměstnáním. Pak by se v souladu s příslovím, že lásky hory přenáší, prostě vidělo…
Pro ženy "s transparenty" tím logicky vzniká nepřekonatelný problém, neb k tomu, státi se ženou pro život, vede jediná cesta, býti, alespoň po nějakou dobu, "holkou na neděli"… Ale popravdě, když se tak nad tím zamyslím, podobná cesta od "nevážně" k "vážně" musí proběhnout i v případech, že lidé žijí ve vedlejší ulici… Myslím si, že je to cesta zdravá a správná. Bez transparentů. A tak se, milé ženy, nebojte ty transparenty odhodit a být pro muže, kteří vás chtějí a zajímají, alespoň nějaký čas jen "holkami na neděli"!
Zajímají vás další Honzovy příběhy, názory, postřehy?
Líbí se vám Honzovy příspěvky, které jste už četly na našich stránkách? Jste nadšené jeho zápletkami a komentáři žen a jejich (ne)pochopitelného světa? Pak by vás mohl zajímat úspěšný humoristický román Jana Zlatohlávka s názvem "Hledám štíhlou ženu" s jeho volným pokračováním "Jak jsem (ne)našel ženu" nebo podobně vtipná nová kniha "Můj pes je erotoman". Všechny knihy si můžete objednat přímo u autora na adrese [email protected], který vám je rád zašle i s věnováním.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Manžel je mimozemšťan aneb Proč ženy muže nechápou
