reklama

Žbirka: Chtěl bych být králem Miroslavem v zemi, ve které se zpívá

Miro Žbirka působí na československé hudební scéně více než čtyři dekády. Právě vydává své Best of a knihu Miro Žbirka Zblízka a prozrazuje, kam vzal svou první lásku na rande a proč má raději víno než pivo.

Miroslav Žbirka se narodil do hudební rodiny anglické matce a slovenskému otci.
Miroslav Žbirka se narodil do hudební rodiny anglické matce a slovenskému otci. | Foto: Khalil Baalbaki

Jakou písničku z vaší tvorby už nemůžete ani slyšet? 

Tak to vůbec nemám. Znám kolegy, kteří jsou alergičtí na svoje hity, protože je musí zpívat stále dokola a snaží se je aspoň trochu pozměnit a zpívat jinak. To ale není můj případ. Na každém koncertě hraji své sklady tak, jak je znáte, a pořád mě to baví. 

Máte před svým koncertem nějaký rituál?

Nevím, jestli se to dá nazvat rituálem, ale před vystoupením chodím po šatně, nebo když je šatna moc malá, tak po chodbě, sem a tam. 

A obecně v životě, máte nějaké rituály, na které nedáte dopustit?

Obecně můj nepravidelný život moc rituálům nepřeje, ale ještě od maminky Angličanky mi zůstal "čaj o páté", i když si někdy dávám spíš kávu.

Jak vnímáte stárnutí u mužů?

Myslím, že na takové úvahy jednoduše ještě nebyl čas. Někdy si říkám, že bych měl zpomalit a vychutnat si nějaký okamžik, ale pak stejně čas ubíhá rychlostí větru a nad stárnutím nemá smysl meditovat.

Takže byste nechtěl, aby vám bylo znovu dvacet?

Asi ne, i když každý věk má něco do sebe. Když se ohlédnu do tohoto období, kolikrát si říkám, co všechno jsem nevěděl a s čím vším jsem si zbytečně dělal starosti. Navíc jsem se v tom věku už ženil a narodila se mi dcera Denisa, takže jsem toho měl celkem nad hlavu.

Jak byste sám sebe popsal třemi slovy?

To se neodvažuji, popisovat sám sebe je těžké. Jednou o mně řekl Radek Pastrňák z Buty, že jsem "Pražiak", a novinář Honza Vedral, který o mně napsal knihu Miro Žbirka Zblízka, mě označil jako "nervózní pohodář". To jsou myslím tři slova.

Co máte v koupelně na poličce?

Najdete tam parfém, krém a Vincentku na kloktání.

Miroslav "Meky" Žbirka

Miroslav "Meky" Žbirka

  • V osmdesátých letech založil skupinu Modus a následně skupinu Limit, se kterou se vydal na sólovou dráhu.
  • V roce 1982 se stal prvním slovenským Zlatým Slavíkem a po Waldemaru Matuškovi byl druhý, kdo dokázal porazit Karla Gotta.
  • V září vydal 3CD The Best of Miro Žbirka a knihu Miro Žbirka Zblízka. 
  • V České televizi má svůj pořad Doupě, ve kterém uvádí zejména hudební hosty.
  • Tento rok také složil písničku Slovenská speciálně pro pohádku Juraje Jakubiska Perinbaba a dva světy.

Kde je vám na světě nejlíp?

Doma.

Máte nějaký sen, který se vám ještě nesplnil?

Jsem pověrčivý, takže neprozradím, aby to vyšlo. Ale většinou to všechno souvisí s muzikou. 

Co vás zaručeně naštve?

Vlastní hloupá chyba. 

Jak vypadá váš ideální den?

Dobře se vyspat, pustit si muziku, přečíst si knížku, jít na procházku se psy anebo složit skladbu, která dává smysl. 

Na České televizi máte pořad Doupě, ve kterém uvádíte různé hosty. Potkal jste někdy nějakého hudebníka, se kterým jste si vůbec nesedl? 

Koncept Doupěte je, že zvu hosty, se kterými mám něco společného. Ať už jsme nějak spolupracovali, nebo si prostě sedíme lidsky. Není tam žádný dramaturg, který by mi diktoval, kdo tam má, nebo nemá být. Je to myslím znát na atmosféře rozhovorů i na výjimečnosti hudebních vystoupení. 

Jaké je vaše oblíbené jídlo?

Svíčková, vepřo knedlo zelo, sushi, halušky… Je toho hodně.

A co nejraději snídáte?

Někdy jednoduše toast s máslem a medem nebo croissant. Jindy mě potěší anglická snídaně neboli fazole v tomatě, volská oka a pečená slanina. Ale jak říká Hercule Poirot, po anglické snídani může jít člověk zase rovnou do postele. 

Co musí mít žena, aby vás zaujala?

Musí mít šarm.

Složil jste hudbu pro pohádku Perinbaba a dva světy Juraje Jakubiska. Jaká byste byl pohádková postava, kdybyste si mohl vybrat?

Myslím, že v současné době je aktuální král Miroslav ze země, ve které je dovoleno zpívat.

Kam jste vzal svou první lásku na rande?

To si už přesně nepamatuji, nejspíš na nějakou diskotéku nebo do klubu v Bratislavě.

Jaká je vaše nejkrásnější vzpomínka na dětství?

Sedím v kuchyni s bratry, oni hrají na kytary a zpívají a já mám povoleno jako nejmladší zpívat třetí hlas.

O čem se vám nejčastěji zdá?

Stojím na pódiu, přede mnou narvaný sál a za mnou kapela, kterou vůbec neznám. Říkám si, jak budeme hrát, když nemáme společně nic nacvičené, a pak se probudím. Není to nejčastější sen, ale rozhodně se mi zdál vícekrát a zapamatoval jsem si ho.

Jaký máte zlozvyk?

To neprozradím.

Jaký byl váš největší fuck-up?

Moje maminka by řekla, že se tohle slovo v dobré společnosti nepoužívá. 

Víno, nebo pivo?

Raději víno. Pivo mám rád, ale studené mi nedělá dobře na hlas a teplé nedává smysl.

Dělají podle vás dnešní chlapi ve vztazích něco špatně?

Necítím se být kompetentní toto posuzovat, ale doktor Plzák, kdyby ještě žil, by vám jistě odpověděl něco vtipného a zároveň pravdivého.

Jakou hudbu si pustíte, když si chcete zlepšit náladu?

The Kinks nebo Billie Eilish.

reklama
reklama
reklama