Dokázali byste chytit zloděje, pomoct sousedovi s roztlačením auta, invalidovi do schodů, převede slepce přes přechod? Ale uvidíte-li přes ulici ležet bezvládné tělo ČLOVĚKA, pomůžete?

Budete dělat, že ho nevidíte a hned si najdete argument, že jde učitě o opilého bezdomovce (jakoby ten nebyl člověkem) a raději zrychlíte krok?! Však on se o něj někdo postará. Však on někdo alespoň zavolá na číslo 112.

Nebo opravdu pomůžete?

Schopnost zachránit člověka u nás není příliš pěstována. Asi jsme prošli na základní škole zábavným foukáním do figuríny a možná i simulací masáže srdce. Ale kolik je to let? A dnes - vzpomněli byste si co dělat? Ruku na srdce... nebylo by fajn si zase jedním takovým kurzem první pomoci projít? Položit opravdu ruku na srdce - a masírovat? Naučte se zachránit život zábavnou formou!

S báječnou myšlenkou přichází například projekt Jak resuscitovat...

...který si klade za cíl jediné. Naučit kohokoli z široké veřejnosti, ale i zaměstnance firem v rámci teambuildingů zachránit lidský život. Kurzy první pomoci se učí zážitkovou metodou, kdy pro účastníky připravují reálné simulace v podobě krvácející osoby, epileptických záchvatů, autonehody atd.

Teambuildingy jsou zaměřeny rovněž na první pomoc a od toho se většinou odvíjí téma kurzu (první pomoc, co dělat při povodních atd.)

Záměrem celého projektu Jak resuscitovat...

...je nejen biflování nudné teorie, ale především zvládání stresu, který laika obvykle postihne v reálné situaci, ukázat co nejvíce simulací reálných zásahů a situací a schopnost  takové situace zvládnout - a pomoct tak zachránit život člověka.

Přidanou hodnotou kurzů Jak resuscitovat jen pak týmová práce, stejně jako sympatičtí, energičtí lektoři a jejich péče.

Jakých chyb se lidé nejčastěji dopouštějí při poskytování první pomoci?

Asi se shodneme na tom, že schopnost zachránit lidský život by měla patřit k základním dovednostem kohokoliv z nás. Ještě, ež se rozhodnete projít jaksi preventivně kurzem první pomoci, připomeňte si 6 základních chyb, které laici dělají při záchraně života.

1. Přenechání zodpovědnosti na druhých a podceňování situace

V krizových situacích často dochází k jejich podceňování a k hledání výmluv typu: Kdyby byla situace opravdu vážná, tak už by to někdo řešil a zavolal záchranku. Určitě je jen opilý, usnul atd.

Naše rada: Pokud si nejsi stoprocentně jistý, že někdo již záchranku zavolal, udělej to sám! Lepší je sanitku zavolat zbytečně než později litovat, že jsme ji nezavolali. Operátor je ten, kdo je zodpovědný za rozeznání situace a vyslání záchranného vozu.

2. Dýchá nebo nedýchá

Fakt, že nejste doktoři rozhodně neznamená, že nejste schopní poznat, zda oběť dýchá či ne. Tímto rozhodnutím byste neměli strávit více jak 10 vteřin.

Naše rada: Zakloňte hlavu oběti. Přiložte své ucho k ústům oběti a položte jednu ruku na její břicho. Pokud během 10 vteřin neslyšíte a necítíte pravidelné dýchání, znamená to, že pacient nedýchá. Za pacienta, který nedýchá považujte i všechny, kteří se za 10 vteřin "nadechnou" pouze jednou (intervaly mezi nádechy jsou nápadně dlouhé), dýchají nepravidelně a nebo u kterých si nejste jisti

3. Stabilizovaná poloha pokaždé, když pacient dýchá

Pokud je oběť v bezvědomí a pravidelně dýchá, neznamená to, že jí budeme automaticky obracet do stabilizované polohy. Pacienta je třeba do příjezdu záchranné služby stále kontrolovat (kontrola dýchání), protože jeho stav se může v průběhu čekání zhoršit. Pokud pacienta položíte do stabilizované polohy, může se stát, že si ani nevšimnete, že přestal dýchat.

Naše rada: Pokud postižený nezvrací, nebo od něho nemusíte nutně odejít, nechte jej ležet na zádech a v průbehu čekání kontrolujte jeho životní funkce. Pokud jsou intervaly mezi nádechy podezřele dlouhé nebo má oběť jen lapavé dechy (lape po vzduchu jako kapr), je třeba okamžitě začít nepřímou masáž srdce.

4. Má puls nebo nemá

Hledání pulsu laikem je ztrátou času, a čas je v těchto případech nejdůležitějším faktorem. Zachránce v krizových situacích častokrát naměří vlastní puls a dojde tak k chybnému závěru, že masáž srdce není potřeba.

Naše rada: Pokud postižený pravidelně nedýchá, zahajte resuscitaci. I pokud byste udělali chybu v úsudku a pacient by dýchal, je stlačování hrudníku tak silný bolestivý podnět, že by se dotyčný začal bránit.

5. Chytání pacienta a páčení čelisti při křečích

Pacient, který prožívá křeče celého těla má svaly napnuté na maximum. Jakékoli páčení čelistí či chytání končetin v průběhu křečí může tedy skončit poraněním pacienta (vylomení zubu, vykloubení), ale i vás.
Křeče mohou být projevem jak chronického onemocnění (epilepsie), tak i náhlých onemocnění (náhlé zástavy oběhu).

Naše rada: Během křečí pacienta nechytejte. Jediné co pro pacienta můžete udělat je, že z jeho okolí odstraníte nebezpečné předměty, popřípadě mu podložíte hlavu ručníkem a pohlídáte, aby dotyčný nikam nespadl. Poté co křeče skončí, položíme pacienta na záda, zakloníme mu hlavu a zkontrolujeme dýchání.

6. Vytahování jazyka rukou

Vytahování jazyka rukou je většinou nejen neúspěšné, jelikož jazyk dost klouže, ale často také velmi nebezpečné. Pokud je totiž jazyk poraněn například o zuby, dochází k velkému krvácení a k možnému vdechnutí krve.
Naše rada: K uvolnění jazyka stačí zakloniť pacientovi hlavu. Pokud naopak pacientovi hlavu předkloníte či podložíte polštárem, uzavřete mu dýchací cesty a dotyčný se může udusit.

zdroj: www.jakresuscitovat.cz

 

 

--------------------------------------------------------------------------------

Víte, jak na první pomoc?