Říká se, že snít je krásné... Záleží ovšem o čem, že? Co se tedy nejčastěji objevuje v našich snech? Jaké činnosti se nejčastěji oddáváme?

Češi ve svých snech, které představují nedílnou součást našich životů, převážně někoho hledají nebo se milují. Nejméně se pak ve snech domácí populace objevuje voda a oheň.  Téměř dvě třetiny domácí populace si pak své sny pamatují a to zejména ty příjemné.

Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, podle jehož zjištění více jak polovině veřejnosti se zdálo o situaci, která se jim později skutečně stala.

Naše sny nás zajímají!

Většina veřejnosti pak považuje sny za důležité a více jak třetina veřejnosti se zajímá o jejich výklad. Se strachem ze snů pak usíná více jak pět procent Čechů. Třetina veřejnosti rovněž uvádí, že se jim jejich sny často opakují. Sny představují většinou nelogický soubor myšlenek a představ, které vycházejí z našeho podvědomí a nevědomí, kde neexistuje hranice mezi minulostí, budoucností a současností.

Zakladatelem psychoanalýzy a psychoterapeutické metody založené mimo jiné i na interpretaci snů, byl v Čechách narozený psycholog Sigmund Freud, který tvrdil, že výklad snů je královskou cestou k poznání nevědomých aktivit mysli.

Pamatujeme si naše sny?

Většina respondentů (61%), kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, považuje sny za důležité. Interpretace, analýza, ale i výklad snů je předmětem zájmu jak řady psychoanalytiků, tak i léčitelů, astrologů atd. 

Téměř dvě třetiny respondentů (65,4%) si nějaký ze svých snů, které se jim v průběhu noci zdály, pamatuje.

Podle vyjádření 44,1% dotázaných, kteří v předchozí otázce uvedli, že si sny pamatují, jim navozují jejich sny převážně příjemné pocity. Naopak nepříjemné pocity zanechávají sny 27,3% dotázaným. 

Hledání, pocit štěstí, umírání blízkých nebo výhra v loterii?

• Nejčastěji se respondentům (necelých 13%) zdá o situaci, kdy někoho hledají.
• Sny, ve kterých se daná osoba s někým miluje, se pak převážně zdají 11,9% dotázaných.
• Sny, ve kterých dotázaní prožívají pocit štěstí, převládají u 9,1% respondentů.
• Létání je často ústředním motivem snů u 8,2% respondentů.
• Pocit strachu nejčastěji v době snění převládá u 7,9% dotázaných.
• Pro 7,7% dotázaných je jejich nečastějším motivem snění útěk. S 2,8% následuje obsah snu, ve kterém je dotyčný zkoušen ve škole a nic neumí. Tento druh snů je typickým studentským snem.
• O padání se nejčastěji zdá 2,3% dotázaným. Situace, kdy někdo po dotyčném střílí, je nejfrekventovanějším motivem u 2,1% dotázaných.
•  Nemožnost zabrzdit vůz má převážně ve svých snech 1,6% dotázaných.
• Pro 1,4% respondentů je nejčastějším ústředním motivem snění umírání blízké osoby.
• Obsah snu, ve kterém dotyční sami umírají, se nejčastěji objevuje u  1,4% dotázaných. Výhra v loterii se nejčastěji objevuje ve snech 1,2% respondentů.
• Se ziskem 0,9% následují případy, kdy dotyční ve svém snu na někoho střílí.
• Pro 0,5% dotázaných je pak nejčastějším snem, situace, kdy stojí na jevišti a neumí svůj text. Tento sen se nejčastěji zdá hercům a zpěvákům.
• Plávání se nejčastěji objevuje ve snech 0,2% respondentů.
• Sen, kdy daná osoba vidí oheň, převládá u 0,2% dotázaných a sny, ve kterých dominuje potápění se do hlubin má nejčastěji 0,1% dotázaných.   

Časté opakování stejného snu pozoruje v souhrnu 36,2% dotázaných. 

Obavy ze špatných snů a tedy strach ze spánku má 4,2% dotázaných, kteří se obávají nočních můr.

Věští sny budoucnost?

Více jak polovině dotázaných (54,6%) se zdálo o situaci, která se později skutečně stala. Do jaké míry se skutečně jedná o vidění budoucnosti, nebo jde o pouhý pocit  Déjà vu, nelze z tohoto průzkumu určit, nicméně lze toto zjištění považovat za zajímavé.

O výklad snů se výrazná většina dotázaných (72,7%) nijak nezajímá. Nicméně více jak čtvrtina dotázaných (26,6%) se o výklad snů zajímá. K významu snů, jako možného prostředku například pro věštbu budoucnosti, se skepticky staví i odborná veřejnost. Nicméně i tak existuje řada metod, včetně vědeckých, jak sny vykládat.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 25. – 30. listopadu 2011 na vybrané skupině 11.482 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let.