Mluvit anglicky je v dnešní době nezbytnost a kdo to neumí, jako by nebyl. Řeč přitom není jen o mladých lidech a vysoce postavených byznysmenech. Cestovat je stále jednodušší, a tak se dnes s angličtinou setkávají úplně všichni, a to nejen v práci, ale i ve volném čase. 

Abyste se i vy v pohodě domluvili, ať už na dovolené nebo při obchodním jednání, vyzkoušejte tu nejjednodušší cestu - odjeďte do zahraničí, kde vám nic jiného než mluvit a porozumět vlastně nezbude.

Je nám jasné, že nechat v Česku rodinu, práci a kamarády a odjet někam na celý rok si nemůže dovolit každý. Proto jsme pro vás našli náhradní řešení - intenzivní třítýdenní jazykový kurz ve Velké Británii, kde vás s jazykem seznámí rodilí mluvčí a ti nejspolehlivější lektoři v jednom.

Na to, jak takový kurz probíhá a jestli opravdu funguje, jsme se zeptali dvaatřicetiletého Martina, který jej absolvoval letos v létě.

Proč jste se rozhodl jet na jazykový kurz do zahraničí?

Pracuju jako obchodní manažer a v poslední době se mi čím dál častěji stává, že musím tvořit prezentace v angličtině, nebo hůř, že musím jednat s anglicky mluvícím klientem. Aby nikdo nepoznal, že nevím, která bije, a že se moje jazykové schopnosti omezují jen na to, co jsem se naučil před patnácti lety ve škole, vymýšlel jsem si nejdřív různé záminky a výmluvy, abych na jednání nemusel. Při tvorbě prezentací jsem každé třetí slovo hledal v internetovém slovníku, což mě hrozně zdržovalo.

Bylo jasné, že takhle to nepůjde do nekonečna, a tak jsem začal hledat jazykové kurzy. Nejdřív jsem zkusil chodit na hodinu angličtiny jednou týdně, jenže k domácím úkolům a cvičení jsem se nikdy nedokopal, čili to byly jen vyhozené peníze. Rozhodl jsem se tedy odjet do zahraničí a v co nejkratší době se naučit co nejvíce a nenechat se rozptylovat ničím jiným. 

Kde jste studoval?

V Bournemouthu, což je větší přímořské město na jihu Anglie. Chodil jsem do místní Anglo-Continental School of English, kterou mi doporučila agentura Czech-us. Tahle škola má mimochodem největší kampus ze všech jazykových škol angličtiny ve Velké Británii. 

Můžete srovnat tamní výuku s tou v ČR?

Výuka v zahraničí je jednoznačně lepší než u nás, a to nejen kvůli tomu, že tam učí rodilí mluvčí. Setkal jsem se s mnoha vyučujícími a ti v zahraničí dokážou mnohem lépe pracovat s kolektivem i s jednotlivci. Na první pohled chtějí posunout člověka dál a něco ho naučit.

Jak vypadal váš první den v britské škole?

Byl jsem strašně nervózní, protože jsem se bál mluvit a styděl se za svoji neschopnost. Ve škole s tím ale asi počítali, protože jsme nejprve dělali písemné rozřazovací testy, a pak jeli na krátký výlet po okolí - asi abychom se víc uvolnili a rozkoukali se. Mlčet a stát někde stranou ale nešlo. Celou dobu nás vybízeli ke komunikaci s ostatními a sami s námi zkoušeli konverzovat. Samozřejmě jen v angličtině. Po obědě jsme dostali výsledky rozřazení a začala výuka. Zpětně musím říct, že nás rozřadili perfektně - lidé v mojí skupině byli na úplně stejné úrovni jako já, takže jsem se konečně nemusel bát, že se ztrapním. 

Vaši učitelé byli jen Britové?

Většinou Angličané, ale učila nás i jedna Norka a Francouzka. Což mi přišlo fajn, alespoň jsem poznal víc přízvuků.

Kolik hodin denně výuka trvala a jak probíhala?

Já jsem ve škole strávil zhruba sedm hodin denně, někdy méně, někdy více. První týden jsem byl ve skupině asi dvanácti lidí a další dva týdny ve speciální skupině pro dvě osoby. Záleží to ale na zvoleném programu studijního pobytu. Vyučování bylo vždycky hodně aktivní, neustále jsme mluvili. Cvičení probíhalo pokaždé v jinak složených skupinkách, abychom se navzájem mohli poznat. Díky tomu to bylo i poučné, protože všichni studenti pocházeli z jiných koutů světa.

Odkud byli vaši spolužáci?

Poznal jsem lidi z Číny, Korey, Japonska, Kuvajtu, Ománu, Tunisu, Francie, Německa, Španělska, Itálie nebo třeba Kolumbie. Skvělé je, že jsme pořád v kontaktu, asi před hodinou mi volal Ahmed z Kuvajtu.

Jak jste v Anglii trávil svůj volný čas?

Musel jsem se hodně věnovat úkolům, které jsme dostávali každý den. Samozřejmě zbyl čas i posezení se spolužáky, procházky po okolí a na výlety s průvodci. Byl jsem si prohlédnout Londýn a splnil si svůj sen, když jsem viděl Stonehenge. Všechno, co jsme dělali po škole, muselo v rámci školní filozofie mít hlavní cíl - mluvit, mluvit, mluvit. Jak jsme často říkali, ve volném čase jsme brali „free lessons".

Jak vypadalo vaše ubytování?

Bydlel jsem v rodině, což rozhodně všem doporučuji. Je to totiž další možnost, jak se bavit s rodilým mluvčím, jak se naučit porozumět a vyjadřovat. Kromě toho poznáte, jak vypadá reálný život v dané zemi. Moje rodina navíc měla úžasný dům s klasickou britskou architekturou, takže to byl opravdový zážitek.

S jakým výsledkem jste vlastně ze studijního pobytu odjížděl?

Poprvé jsem si uvědomil, že se něco změnilo, ještě v letadle na cestě domů. Poslouchal jsem iPod a najednou zjistil, že konečně rozumím svým oblíbeným písničkám. Jasně, nepřeložím je doslova a některá slova mi uniknou, ale smysl chytnu a to je aspoň pro začátek nejdůležitější. Už jsem absolvoval i několik pracovních telefonátů v angličtině a musím říct, že už jsem si byl mnohem jistější. Konečně se nebojím mluvit.

Plánujete další jazykový kurz v zahraničí?

Ano. Nejspíš na té samé škole, vzhledem k předchozím výborným zkušenostem. Pokud se ale budu chtít podívat do nějaké jiné země, zřejmě se znovu obrátím na agenturu Czech-us, aby mi dala nějaký dobrý tip.

Zlákalo vás Martinovo vyprávění ke studijnímu pobytu v Británii, Austrálii, na Maltě nebo třeba ve Spojených státech?

Pak vězte, že právě teď platí desetiprocentní sleva na všechny jazykové kurzy v zahraničí, které pořádá agentura Czech-us. Stačí, když při objednání kurzu předložíte VOUCHER (viz výše), resp. slevový kód Žena.cz. 

Více informací o agentuře a kurzech najdete ZDE.