"Z logiky věci vyplývá, že ministerstvo je názoru, že by měly být prolomeny limity těžby hnědého uhlí," řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac.

Podle něj je důkazem potřeby uhlí například aktuální situace kolem dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy. Energetická koncepce se ale může změnit: Inovovat se má každé dva roky.

Ekologické limity pro těžbu uhlí však stanovila sama vláda v roce 1991. Jejich iniciátor a bývalý ministr životního prostředí proti zrušení omezení namítá: "Od té doby nebyl předložen jediný odborný důkaz či argument nutnosti prolomení limitů. Energie se vyrábí tolik, že je vyvážena do zahraničí."

Boj mezi ministerstvy různých stran

Energetická koncepce státu byla schválena přes nesouhlas ministerstva životního prostředí. Rezort, který vede Libora Ambrozek z KDU-ČSL teď navrhl ministerstvu průmyslu a obchodu, vedenému sociálním demokratem Milanem Urbanem, aby zásoby pod Horním Jiřetínem odepsalo a vyloučil tak jejich vytěžení v budoucnosti.

Podle mluvčí mnisterstva životního prostředí Karoliny Šůlové souhlasila s odepsáním zásob v roce 1994 samotná Mostecká uhelná společnost, ale poté názor změnila.

Proti uhlí jsou ekologové

Kromě křesťanských demokratů jsou proti těžbě také ekologičtí aktivisté a také Strana zelených. Její předseda Martin Bursík tvrdí, že rozšiřování těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří je krokem zpět.

"Brzdí totiž rozvoj energetiky v kraji směrem k moderním evropským standardům. Povrchová lomová těžba a spalování uhlí nejen devastují krajinu a narušují klima, ale ohrožují zdraví obyvatel. Navíc narušené životní prostředí limituje hospodářské aktivity a prohlubuje strukturální nezaměstnanost," říká Bursík.