Veverka na Hrad, mamutice pryč!
Dokončení recenze
Zato zvířátek je tu ještě víc - úměrně tomu, jak oproti prvnímu dílu chybějí lidé. Pásovec Tony připomíná podomního prodejce a možná je až přílišnou karikaturou. Noví jsou i dva ústřední nepřátelé všech zvířátek: mořští predátoři, před kterými je třeba se mít na pozoru a jejichž hororové scény příběh osvěžují.
Více prostoru (samozřejmě) musela dostat nejoblíbenější postava prvního dílu, veverka sisyfovsky zápolící se svým žaludem. I tentokrát jsou právě její scény nejvděčnější, až chaplinovsky groteskní. Právě v nich nejvíc ožívá nálada prvního dílu a každá z nich je vskutku malým skvostem: ať je to boj o žalud s piraňami, choreografie na ledě či geniální závěrečná scéna veverčího ráje.
Co ovšem tvůrci přidali veverce, to ubrali na barvitosti ostatním. Všechny otázky vznášející se nad chováním ostatních postav - Naučí se Diego plavat? Dají to Manny s Ellie dohromady? Stane se Sid králem minilenochodů? - jsou naprosto nezajímavé tváří v tvář kruciální otázce: Dostihne veverka konečně svůj žalud?
Pak je vlastně i zbytečně mnoho prostoru věnováno oné mamutí lovestory. Elliina "porucha identity" působí příliš jako naschvál, nemluvě o tom, že mamutice s nadýchanou ofinkou vypadá trochu jako fiflena a v sympatičnosti se takovému lenochodovi rozhodně nemůže rovnat, o hvězdné veverce nemluvě.
Paradoxně rozdíl mezi veverkou a ostatními postavami je i v tom, že její výstupy jsou němé, zatímco ostatní téměř nezmlknou. Jejich sarkastické narážky sice jsou vtipné, ale nakonec je jich možná až příliš - což v divákovi občas vyvolává touhu zakřičet na plátno, aby už konečně zavřeli zobák, respektive ty své prehistorické tlamy.
Jistěže čtyři roky, které uplynuly od uvedení prvního dílu, se projevily v pokročilejších možnostech animace. Vše působí ještě realističtěji než dříve, při detailních záběrech se lze kochat každým chloupkem zvířecích tělíček a každou vlnkou rozbouřeného moře.
Doba ledová 2 je proto rovněž monumentálnější; což je jistě i zásluha dalšího pravidla dvojek. Kromě krkolomných útěků před predátory i lámajícími se ledy tu najdeme velkolepé scény typu muzikálového výstupu supů či sboru tančících lenochodů. Právě ty však přes všechen půvab znamenají další vybočení z původní poetiky nesourodé partičky. Stejně tak je zde zbytečně "pomrkávací" rekvizitou Noemova archa.
V případném dalším pokračování se proto přimlouváme za odstranění všech nadbytečných (zejména ženských mamutích) postav a návrat k původní trojici. Naopak další zvýšení prostoru pro veverku vřele doporučujeme i s rizikem, že vznikne one rodent show.
Doba Ledová 2 - Obleva (Ice Age 2 The Meltdown), USA 2006, scénář Jon Vitti, Carlos Saldanha, hudba John Powell. 91 minut, distribuce Bontonfilm.