Pandemie koronaviru zamávala se všemi oblastmi života, módu nevyjímaje. Zrušeny byly přehlídky i velké akce, jako je tradiční pařížský týden módy.

Vynucený organizační zásah pocítila i tuzemská módní akce, Prague Fashion Week, která sloučí dvě sezony do jedné a proběhne až v září. Na podzim byl posunut také milánský týden módy zaměřený na kolekce pro muže. Naopak londýnský, který měl v červnu představit modely pro muže, byl zrušen a organizátoři nyní řeší, jak jej přesunout do virtuálního prostoru. To pořadatelé moskevského fashion weeku se rozhodli některé akce rovnou přesunout na internet.

Virtuální přehlídky jako novinka sezony

Profesní web mapující módní svět Business of Fashion (BOF) dodal, že rušení týdnů módy bude mít citelný dopad na značky, které teď budou muset řešit, jakou marketingovou strategii zvolit nejen pro to, aby nové modely představily, ale především aby je prodaly. Například návrháři z šanghajského týdne módy představili kolekce ze svých studií pomocí živých videopřenosů. A podle BOF sehrají v následujících týdnech důležitou roli také digitální showroomy, mezi které patří třeba Joor či Ordre. Značky zde mohou nabízet své produkty, zájemci si je detailně prohlížet a následně si je objednat. Do virtuálního světa se ale posouvá také oblečení samotné. Lidé je již nemusí přímo vlastnit, ale jenom si jej zkoušet nebo nechat uložené ve své digitální skříni v počítači nebo třeba na Instagramu.

Poptávka po virtuálních molech i oblečení

Matthew Drinkwater, ředitel londýnské agentury pro módní inovace Fashion Innovation Agency pro Forbes.com uvedl, že jsou v současnosti zaplaveni požadavky na vytvoření virtuálního oblečení, virtuálních módních mol i showroomů.

Vstoupit do galerie | 7 Solidární nákupy. Český design může zachránit kdokoliv z nás

"Je to příležitost změnit obchodní modely a vytvořit tak udržitelnější a progresivnější budoucnost módního průmyslu," uvedl také. Značky se právě v těchto dnech kvůli řadě opatření a karantén po celém světě snaží využívat více než kdy dříve technologií napříč celým výrobním a prodejním procesem.

Vítaný lék na rozvoj

"V této krizové době není 3D digitální móda žádná nesmyslná novinka, ale řešení, které pomáhá zvyšovat efektivitu, propagovat udržitelnost, posouvat módní průmysl kupředu a udržet sektor, který je dlouhodobě pozadu s rozvojem," napsali na svém blogu koncem března zástupci nizozemské značky The Fabricant, která stojí za čistě digitálními oděvy.

Finský animátor Kerry Murphy, zakladatel The Fabricant, již před více než rokem prohlásil, že lidé jednou utratí stejnou částku za digitální oblečení jako za to reálné. Loni v květnu společnost prodala jeden ze svých návrhů na blockchainové konferenci za 9500 dolarů (v přepočtu více než 237 tisíc korun).

Nizozemská firma také nedávno spolupracovala se značkou Puma, která ji poprosila o digitální prezentaci nové kolekce, jež reflektuje téma udržitelnosti.

"Nebylo nutno využít letadla na hledání správného místa pro focení. Žádné křehké životní prostředí nebylo zneužito pro marketingové účely. Nebyl potřeba cateringový vůz, vzorky látek ani stylisté," okomentovali na blogu s tím, že digitální modelování dává prostor změnám a příležitost si lépe všechno promyslet.

3D móda odvětví pomůže 

Virtuální modely a doplňky byly přitom dlouho především součástí počítačových her, s rozvojem digitálních technologií a snahou o co nejlepší obraz na sociálních sítích se však postupně stávají součástí internetové výbavy lidí. V praxi to funguje tak, že lidé zaplatí určitou částku, zašlou svou fotografii a nazpět dostanou své já nastylizované do digitálního outfitu.

Digitální oblečení navíc dává více příležitostí extravagantním modelům, které jsou občas v běžném životě nenositelné. V internetovém světě však mohou naopak zazářit.

Nizozemská značka uvádí, že 3D móda může v těchto složitých časech, kdy se ruší nejen týdny módy, ale stojí také výroba a více než extravagantní šaty se prodávají legíny na cvičení a pohodlné mikiny, značky udržet nad vodou. Kromě 3D vzorků a návrhů může digitální oblečení pomoci propagaci značky, a to prostřednictvím mladých konzumentů, kteří mají aktivní digitální život a je pro ně stejně důležitý jako ten reálný. 

"Digitální móda je schopná pomoci vyřešit strasti té reálné. Jenom čas ukáže, jak dlouho je odvětví schopno držet se staromódního myšlení," napsali zástupci The Fabricant.

Digitální móda pomáhá i životnímu prostředí

Magazín Vogue Business vloni upozornil na to, že spousta návrhářů neumí pracovat s 3D modelováním a vzorky nejsou vždy snadno přenositelné do digitálního světa. Jako příklad uvedl neexistenci kódu na navržení vlněného nebo hedvábného modelu v digitální podobě. Přesto minulé zkušenosti ukazují, že si digitální oblečení své kupce najde. Skandinávská značka Carlings předloni dala do prodeje 19 unisexových digitálních kousků bez specifických velikostí, které stály od 10 do 30 eur (v přepočtu zhruba 272 až 814 korun). Každý kousek byl prodán maximálně 12krát a pro vyšší úspěšnost si najali několik influencerů. Kolekce se vyprodala během jediného týdne.

V Česku se na vývoj 3D oblečení zaměřuje projekt Ofform3D, za kterým stojí designérka Žil Vostalová. Ta se digitální módě věnuje čtyři roky. Návrhářka Lay Sedláková zase pro Radio Wave nedávno uvedla, že digitální oblečení může sloužit jako testování trhu před samotnou výrobou kusu oblečení. "Když mám svůj trenčkot a navrhnu určitou barevnou škálu, každý ji chce, a na druhou stranu někdy vyrobím něco, co není úspěšné, a takhle můžu poměrně realisticky ukázat, jak by to mělo vypadat," řekla českému rádiu.

Pro digitální módu mluví i současný boj za klima a zdravější životní prostředí. Módní průmysl je totiž jeden z největších znečišťovatelů planety, má na svědomí nejen velkou spotřebu vody či chemických látek, ale také škodliviny vypouštěné do ovzduší a řek.

Lidé se tak v posledních letech čím dál více odvrací od takzvané rychlé módy a zaměřují se na udržitelné materiály a značky. Své módní rozmary si tak díky digitálním kolekcím mohou užívat ve virtuálním světě, aniž by přispěli ke znečištění planety.