Květen a září
sobota 10.00-12.00  14.00-16.00
neděle 10.00-12.00  14.00-16.00

Červensrpen
pondělí -zavřeno-
úterý 9.00-14.00
středa 9.00-14.00
čtvrtek 9.00-14.00
pátek 9.00-14.00
sobota 10.00-12.00 14.00-16.00
neděle 10.00-12.00 14.00-16.00

Vstupné:

Plné vstupné 30 Kč, zvýhodněné 15 Kč, rodinné jednotné 75 Kč.

Stálé expozice:

I. Historický vývoj Jevišovicka - úsilí o výstavní využití Starého zámku bylo v roce 1981 dovršeno instalací expozice o historickém vývoji Jevišovic a okolí. Vstupní část seznamuje s historií Starého zámku a dokumentuje průběh rekonstrukčních prací. První tématický celek je věnován prehistorickému osídlení Jevišovicka, přičemž výstavní pojetí se opírá o bohaté nálezy z období neolitu a eneolitu (kultura s moravskou malovanou keramikou a kultura jevišovická). Jsou zde připomenuty i osoby dvou význačných archeologů Jaroslava Palliardiho a Františka Vildomce, jejichž výzkumy se staly nepostradatelnými pro zpracování vývoje neolitických a eneolitických kultur ve středoevropském měřítku. Z éry středověku expozice hlavně zdůrazňuje atmosféru období husitské revoluce. Prezentované doklady akcentují úlohu Jevišovic jako jednoho z center radikálního hustitství na Moravě. Tento oddíl uzavírají pak doklady o úspěších reformace a událostech, jež vyústily v české stavovské povstání, podporované též obyvateli Jevišovic. Mnohé exponáty dokládají také úroveň místních řemesel a přibližují jak postavení poddaných, tak projevy odporu proti robotnímu a bernímu zatížení. Ty na jaře roku 1821 vyvrcholily v poslední robotní vzpouře na jihozápadní Moravě. Závěrečná část expozice je věnována novým trendům v ekonomickém vývoji, jimž se přizpůsobil i jevišovický velkostatek. Není opomenut vznik národního hnutí v obci ani zakládání spolků od 70. let 19. století. Několika exponáty je doložen i vývoj jevišovické školy, jejíž počátky sahají až do 17. století. Je zde připomenuta i historie stavby blízké přehrady. Expozice končí zánikem první Československé republiky.

II. Lidový nábytek - zpřístupněný depozitář - sbírka lidového nábytku Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně instalovaná na Starém zámku patří svým počtem a hodnotou k nejvýznamnějším v českých zemích. Vznikala od konce 19. století. Dokládá nábytkové vybavení venkovských obydlí v 19. a 20. století, informuje o výzdobě nábytku, o výtvarných schopnostech vesnických truhlářů na Moravě, v Čechách i v jiných zemích. Ve vesnicích a v městečkách téměř na celé jižní polovině Moravy byly rozšířeny malované truhly a lavice z Mohelna u Náměšti nad Oslavou. Rozkvět několika truhlářských dílen v této lokalitě spadá do období let 18301870. Charakteristické modré truhly s pestrým, zářivě barevným květinovým vzorem patřily do výbavy vesnických nevěst. Další nábytkové kusy dekorované rozmanitými vzory, charakteristickými pro určitý kraj, dokumentují produkci mnoha dílen na střední a jihovýchodní Moravě. Na moravskoslovenském pomezí vyráběli místní tesaři a samoukové až do počátku 20. století "súsky", truhly velmi staré konstrukce, zdobené rytým ornamentem. Nábytek ze západní Moravy a z Čech je instalován v další části studijního depozitáře. K pozoruhodným celkům a kusům náleží výtvarně působivý nábytek z Českomoravské vrchoviny, z Podkrkonoší a z podhůří Orlických hor (malované truhly, skříně, spižní almárky zvané chlebníky). Vynikají i šatní skříně ze Znojemska z přelomu 18. a 19. století. Pozornost též upoutá vyřezávaná a malovaná židle z Chebska s postavami svatebčanů. Nábytek zdobený jednoduchou intarzií se v našem lidovém prostředí uplatnil v zámožnějších selských vrstvách a v okruhu městských center. Pozoruhodné jsou police z Bučovicka zdobené vzory z nastříhané a nalepované slámy. Upoutá i rozmanitost vyřezávaných opěradel lidových židlí. Bohatě malbou a řezbou zdobené truhly, skříně, postele, malovaný stůl i vyřezávaný lžičník z okolí Lince, Solnohradu i ze vzdáleného Fríska přibližují nábytek z rakouských a německých zemí.

III. Historické hudební nástroje - zpřístupněný depozitář - hudební oddělení Moravského zemského muzea v současnosti spravuje 40 kusů klávesových nástrojů. Z větší části jsou uloženy právě v jevišovickém Starém zámku, přičemž mnoho z nich mohou spatřit návštěvníci v zpřístupněném depozitáři v zámecké kapli. Jsou zde zastoupeny jak strunné klávesové nástroje (tedy klavíry a jejich předchůdci), tak vzduchové (varhany, harmonia). Z první skupiny je možné v Jevišovicích spatřit vzácné kladívkové klavíry z 18.a 19. století, zastoupeni jsou i jejich brněnští stavitelé Wilhelm Bachmann a Johann Buchta. Návštěvníci mají také příležitost spatřit klavír, na nějž hrával Janáčkův učitel Pavel Křížkovský. Své reprezentanty zde mají i cembala a klavichordy. Mezi kuriozity lze počítat dva malé cestovní klavírky s toiletní zásuvkou, používané bohatými urozenými dívkami. Vzduchové klávesové nástroje jsou reprezentovány přenosnými varhanami (portativ), k nejzajímavějším se řadí nástroj brněnského stavitele Matouše Roskoše z roku 1690. V zpřístupněné kolekci jsou vystaveny také malé, snadno demontovatelné varhany (positiv) budyšínského stavitele Georga Hasse z roku 1692. Nechybí pochopitelně ani harmonium, náhražka varhan z 19. století. Zpřístupněná kolekce však obsahuje i exempláře, které nelze zařadit do žádné z výše uvedených kategorií. Jedná se o raritní nástroj terpodion, vynalezený roku 1816 J. D. Buschmannem, poháněný mechanikou ve stylu šlapacího šicího stroje a o klaviorganum, neboli varhanový klavír, vídeňského stavitele F. X. Christopha z počátku 19. století.

IV. Umění skalních maleb (dlouhodobá výstava) - výstava čerpá z velké kolekce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea, která vznikla v průběhu posledních čtyř desetiletí 20. století jako výsledek studijních expedic prof. dr. Jana Jelínka, DrSc. Skládá se ze tří celků
jeskynní malby mladopaleolitických lovců, tvz. franko-kantabrijského stylu (lokality Lascaux, Altamira apod.)
skalní malby a rytiny centrální Sahary (podklady byly získány v průběhu 10 výprav do libyjského Fezzanu a studujní cesty do saharského pohoří Tassali v jižním Alžírsku)
skalní malby severní Austrálie, jejichž dokumentace byla pořízena v rámci expedice Moravského zemského muzea v roce 1969.(Mimořádně cenné bylo, že se expedice setkala se skupinou domorodců žijících bez kontaktu s Evropany, kteří až do současnosti skalní malby vytvářeli. Známe tak nejen techniku malby, ale i mytologii, která se k malbám váže).
Výstava "Umění skalních maleb" prezentuje repliky celkem 30 skalních maleb a rytin a je zpřístupněna v sklepních prostorách Starého zámku v Jevišovicích.

Kontakt

Tel.: 515 231 141.

Doprava:

Nejkratší cesta z Brna do Jevišovic vede po silnici E54 na Znojmo, odkud odbočíte na Přímětice, Hluboké-Mašůvky a Jevišovice.