reklama

Smrž obecný

Morchella esculenta
Smrž obecný, také smrž jedlý, z čeledi smržovitých je i přes svůj nechvalný vzhled jedlou a zdravou houbou. Gurmány je dokonce považován za delikatesu.
Lidově se označuje jako smrk, jedlovec, stromeček, kukalka, křapáč nebo smrha.

Vzhled houby

Smrž má specifický vzhled daný až 10 cm vysokým kloboukem, který svoji strukturou může připomínat včelí plást. Klobouk smrže charakterizují nepravidelné, velmi hluboké jamky, ohraničené přepážkami. Mívá soudkovitý, kulovitý, vejčitý až tupě kuželovitý tvar. Je variabilní také barevně, může být nažloutlý, okrový, hnědavý, ale i šedivý nebo s červeným nádechem.
Klobouk je dutý. Celou vnitřní plochou přirůstá ke třeni kyjovitého tvaru. Na rozdíl od klobouku je třeň světlá, často přímo bílá. Může být hladká nebo jemně zrnitá, ve stáří až zvrásněná. Uvnitř je třeň dutá, s křehkou dužinou. Klobouk je křehce masitý, také vodnatě voskovitý.
Výtrusný prach smrže je bělavý, krémový až slabě okrový.

Možné záměny

Existuje celá řada druhů smrže, které si mohou být vzájemně podobné. Smrž obecný je však v Česku nejhojnější. Všechny smrže jsou jedlé a chutné.
Vzhledem je smrž podobný také kačence české, i ta je jedlá. Oproti smrži je však podstatně menší.
Neznalí mohou smrž zaměnit i za jedovatý ucháč obecný. Ucháč má sice klobouk také mozkovitě zprohýbaný, avšak nikdy není žebernatý jako v případě smrže.
Vzdáleně může smrže připomínat i jedovatá hadovka smrdutá. Jednoznačně ji lze identifikovat podle nepříjemného pachu. Navíc roste později než smrž.

Kdy smrž sbírat?

Smrž obecný plodí zjara, patří k prvním jarním houbám. Plodnice se objevují v závislosti na počasí během března či dubna. Najít se dají až do konce května, příp. začátku června.

Kde smrž roste?

Smrž obecný osídluje listnaté lesy, luhy a světlé háje. Neroste však jenom v lese, resp. na okrajích lesů, najdeme ho také podél vodních toků, na loukách a pastvinách, na zahradách a v parcích. K vidění je někdy dokonce i na smetištích, v továrních skladech a dvorech, na nádražích apod.
Smrži se často daří pod jasany, topoly, jabloněmi nebo lískami. Houbě vyhovují vlhčí a teplejší lokality, hlinitopísčité půdy s dostatkem organických látek.
Na svém stanovišti je těžko viditelný. Roste převážně jednotlivě, na jenom místě se jen výjimečně dá posbírat více než nakolik málo kusů.
Smrž se vyskytuje v celém mírném pásu severní polokoule a v Austrálii.

Léčivé vlastnosti

Smrž je nejenom chutný, ale také prospěšný lidskému zdraví. Je zdrojem minerálů – draslíku, fosforu, síry, hořčíku, zinku, mědi nebo manganu. Podporuje imunitu a působí proti zánětům.
To platí pouze o mladých houbách. Staré plodnice se mohou rozkládat až na jedovaté látky, proto se také nesbírají.

Kulinářské využití

Smrž klame svým vzhledem. Jde o kulinářskou pochoutku a specialitu, která nachází široké praktické využití. Zatímco některým se kloboučky houby nemusejí zamlouvat, mnoho jiných ocení netradiční vzhled a tvar, který si houba zachovává i po tepelné úpravě. Vařením houba neztrácí ani svoji jemnou chuť a vůni, pouze sušením se houbové aroma zintenzivňuje.
Houbu je třeba před konzumací vždy povařit. Stejně tak je třeba ji řádně omýt ve vodě, aby se členitý klobouk zbavil všech nečistot a drobného hmyzu.
Smrž se v kuchyni uplatní do klasických houbových pokrmů, gulášů, smaženic, polévek nebo omáček. Skvěle doplní také různé pomazánky, pudinky a aspiky. Dutý klobouček je ideální pro nadívání.

Smrži nadívaní pikantní sýrovou směsí – recept

Na 8 smržů budeme potřebovat 100 g šunky, 100 g nivy, papriku, velké rajče, 50 g sýru eidam, olej, sůl, pepř, mletou papriku a ostrý kečup.
Smrže řádně očistíme a rozřízneme napůl. Z vnitřní strany je osolíme a posypeme kořením. Naplníme je směsí, kterou jsme předtím vytvořili z kostiček šunky, rajčat, papriky, nivy a trochy kečupu. Z vnější strany plněné smrže potřeme olejem a narovnáme do olejem vytřené zapékací mísy. Ve vyhřáté troubě houby zapékáme asi 20 min. Před podáváním je posypeme nastrouhaným eidamem.

Upozornění

Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.

Související články

reklama
reklama
reklama