A: Jaký je ten druhý evropský příklad? Je to Finsko, které má jako součást svého parlamentu výbor pro budoucnost. Vznikl na začátku devadesátých let, kdy bylo Finsko ve veliké krizi. Zástupci lidu si řekli, že je potřeba mít něco, co by zemi z krize vyvedlo. Začali "tahat za vousy" vládu a vláda reagovala pozitivně. Finsko se velmi rychle z krize dostalo a dnes patří k zemím, které se vyvíjejí velmi dobře. Je to dáno tím, že parlamentní výbor pro budoucnost si zadává tematické studie k vybraným problémům: charakterizují je, uspořádá se diskuse a na základě toho se politici, úředníci i občané a jejich sdružení shodnou na tom, jak dál.

A: Jak zní ta finská vize? Formulovali ji na začátku devadesátých let: zemi v situaci vysoké nezaměstnanosti a ekonomické recese pomůže přemístění finančních zdrojů na vědu, výzkum a vzdělávání. Zvýšili kapacity škol, kvalitu vzdělávání a přeorientovali se ve výzkumu na oblasti, v nichž měli jako malá země šanci uspět. Krásný příklad je Nokia, která se famózně uplatnila na trhu - jako soukromá firma by to nedokázala bez podpory a spolupráce s finskou vládou.

A: Opravdu tuhle vizi sdílí ve Finsku většina společnosti? Myslím že ano. Finové mají tu výhodu, že jsou mnohem více připraveni si říct: mám třeba jiný názor než většinový, budu ale loajální ke své zemi a budu se podílet na realizaci této myšlenky. To je ostatně charakteristika všech skandinávských zemí. V malých zemích se navíc dají vize uplatnit lépe než ve velkých. I v EU jsou malé země často šikovnější a adaptabilnější. Je to i velká šance právě pro nás.

A: Respektovat politickou vizi znamená často respektovat zájem vyšší než zájem stranický, který bývá krátkozraký a brzdí prosazování dlouhodobých vizí. Nemyslíte, že by se měl vymyslet nějaký nestranický politický systém? Nad touto otázkou si politologové lámou hlavu a zatím na ni odpovědět nedokážou přes všechny problémy se bez politických stran prostě neobejdeme. Lidstvo se ale dostalo do situace, kdy je civilizační vrstva velmi křehká. Politický systém, který máme, není zárukou toho, že nedojde k veliké katastrofě, neboť perspektiva rozhodování našich zvolených politiků má krátkodobý horizont. Jinými slovy, existuje tu výrazné riziko, že lidé nedisponují takovým politickým a správním systémem, který by korespondoval s mocí, kterou máme nad sebou samými i nad celou planetou. Některé odborníky to vede i k poměrně pesimistické prognóze. V minulém století jsme ale byli svědky obrovských katastrof a lidstvo se z nich dokázalo poučit. Vize by nám měly pomoci těmto katastrofám předcházet. Politické strany i občané, kteří své občanství myslí vážně, proto mají obrovskou odpovědnost.

A: Kde jste vy na té škále pesimismus - nevidím žádné řešení, optimismus - nějaký náznak řešení vidím? Řešení záleží na každém z nás. Měli bychom si vybírat odpovědné politiky, kteří budou mít na mysli i něco více než uchování své vlastní politické kariéry. Politiky, kteří budou dokonce ochotni svou kariéru riskovat, pochopí-li, že je nutno společnosti nabídnout i dnes nepopulární řešení, která nicméně otevírají cestu k řešení problémů v budoucnosti.