Začněme s empatií- představte si, že i pro vašeho partnera, děti či rodiče může být někdy složité s vámi komunikovat. Zatímco na kolegy si nedovolíme vychrstnout negativní emoce, v rámci rodiny se často nijak nežinýrujeme.

Jak vyjít ven z bludného kruhu?

Poslouchejte občas, jak se svými blizkými mluvíte. Stěžujete si, že vaše druhá polovička není dost samostatná, rozhodná a musíte jí o všechno prosit? Možná je na vině také to, že s manželem či manželkou nekomunikujete jako s dospělým člověkem, ale jako s dítětem. Mějte na paměti, že způsob, jakým tvoříme partnerské vztahy vychází z našeho raného dětství. Nyní jsme ale dospělí a je na nás si uvědomit, že u druhého člověka nemáme hledat to, co nám měli poskytnout rodiče. Vztahy potřebují svobodu a možnost dýchat, nikoliv kontrolu, žárlivost a shazování. Agresoři v mezilidských vztazích často dosáhnou svého, ale je to trpké vítězství. Druhá strana jim totiž nevyhoví z lásky, ale ze strachu. Snažte naplňovat především svoje potřeby, nečekat, že člověk po vašem boku bude jasnovidec, který je všechny uhodne.

Upadá kvalita i úroveň. Co se stalo s naším vkusem? číst článek

Životní styl

Přijměte, že druhé nemůžete kontrolovat

Kdyby se tak ostatní chovali podle našich představ, vše by bylo ideální. Tohle si myslí většina z nás, ale je to naprostá iluze a dětské přání. Místo toho, abychom se snažili napasovat okolí do svých škatulek, dejme jim i sobě volnost. Kolegyně je protivná, ale nenechá vás na holičkách, kamarádka chodí věčně pozdě, ale pobavíte se s ní víc než s kýmkoliv jiným. Všichni mají svoje světlé a stinné stránky, důležité je naučit se je akceptovat. V případě, že pro vás blízký člověk představuje soubor vlastností, které přijmout nedokážete, nezbývá nic jiného, než ze vztahu odejít.

Poslouchat, poslouchat poslouchat

Tahle mantra se vyplatí ve vztahu k dětem i komukoliv jinému. Když vám dotyčný něco vypráví, vypněte v hlavě své odpovědi a soustřeďte se pouze na to, co vám říká. Uvidíte, že z takového rozhovoru budou těžit obě strany.