Při porodu a krátce po něm prochází tělo matky naprosto jedinečnými změnami. Způsobuje je hormonální bouře, která vede až ke změnám mozku.

Ty jsou trvalé a zaručují, že máma péči o dítě zvládne a ze její vztah s dítětem bude fungovat po celý život.

Čichám, tedy miluji

Čerstvým novorozencům se po porodu dává na hlavičku kvůli teplu čepička. Chyba! Čich totiž hraje v mateřství hraje jednu ze základních rolí. Mozek ženy po porodu začne čichové vjemy vnímat úplně jinak. Už za pár hodin matka čichem rozliší svoje miminko od ostatních - pokud ho ochotný personál neodnese, aby si „odpočinula"... Zatímco bezdětným ženám miminka obvykle nevoní, matky vnímají jejich pach jako příjemný - a už jim to zůstane na celý život, dokonce i když jsou jejich potomkové v pubertě.

Doporučujeme: Část mozku máme v břiše aneb Pocit hnusu zachrání život

Jsou to právě pachové vjemy z pokožky miminka, které spouští mateřské chování. Čich totiž patří k nejhlouběji zakořeněným lidským smyslům, má nejblíže z tomu, co v nás zůstalo ze živočišné říše. Tedy i k instinktům spojeným s mateřským chováním. A nejblíže maminčině nosu je právě dětská hlavička. Když má na ní novorozenec čepičku, jedinečný proces startující mateřské chování orientované na potřeby dítěte, je zbytečně omezován.

Všichni vědí, co se stane, když dítě vezme do rukou ptáčka, který vypadl z hnízda - soucit ho zabije, protože matka, která z něj cítí lidský pach, mládě odmítne. „Jak asi popletené musí být lidské matky a samozřejmě i děti, které jsou uchopeny gumovými  rukavicemi cizích porodníků, a které v ohrožení života cítí akorát tak pach dezinfekce… a první minuty či hodiny stráví odděleně," konstatuje na svém blogu český alternativní hudebník, zenový buddhista a publicista Vlastimil Marek.

Vidím, tedy miluji

Poporodní stav provázejí i jiné změny v těle matky: zbystřuje se také zrak, zlepšuje orientace v prostoru, a přibývá šedá hmota mozková - vše s cílem, aby matka náročnou péči o dítě zvládla.

Také první oční kontakt spouští v těle matky hormony. Termín „láska na první pohled" to přesně vystihuje. Imprinting neboli vtisknutí prvního vjemu ovlivní matku i její miminko na také celý život. Rakouský zoolog a nositel Nobelovy ceny Konrad Lorenz to prokázal na divokých husách: když čerstvě vylíhnutá housata uvidí jako první živou bytost člověka, a ne svou matku husu, budou za ním chodit jako za mámou. Sám to ověřil známým pokusem, kdy ho k velké zábavě kolegů po laboratořích následovala hejna housátek.

Dalším hlubokým, oboustranně pozitivním vjemem je hmat: raný kontakt kůže na kůži upevní vazbu mezi matkou a dítětem, povzbudí kojení, mírní novorozenecký pláč a podpoří adaptaci novorozence. Jeho součástí je takzvané samopřisátí, kdy se dítě instinktivně doplazí k matčině bradavce. Břicho a hrudník matky se zároveň přizpůsobují termoregulačním potřebám dítěte.

Myslím, tedy miluji

Všechny výše popsané smyslové vjemy propojené s hormonálními změnami mají hluboký dopad na mozek. Jak vyplynulo z výzkumu americké lékařky Pilyoung Kim, ve středním mozku, v temenních lalocích a v kůře v přední části mozku matek výrazně přibývá šedá hmota mozková a dochází i ke strukturálnímu přetváření mozku. Čím víc matka dítě miluje, tím je tento nárůst výraznější.

Takže, milé maminky, zapomeňte na rozšířený názor, že na mateřské dovolené jen  zhloupnete! Naopak, mozek se vám samou láskou výrazně zbystří - a tyto změny jsou už trvalé.

zdroj: respektkporodu.cz, www.osel.cz, blog.baraka.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Matko, nekřič! Církev žádá ticho na porodním sále...

Je jí čtrnáct let aneb Lolitku je třeba seřezat včas

Jak umýt dokonale okna za 5 minut? Naučte se to!