"Chci učit!" Vzhledem k tristní situaci českého školství tato slova moc často neslýcháme. Přesto stále existuje pár nadšenců, pro které je kantořina smyslem života i osobním naplněním.

Když je sledujete při vyučování, bezděky vám přijde líto, že jste podobné kantory neměli vy. Můžete jen tiše závidět a doufat, že na takového nadšence budou mít kliku aspoň vaše děti. A také, že mizerný plat nezchladí jeho nadšení a nedonutí ho nakonec najít si jinou, méně smysluplnou, ale výdělečnější profesi.

Vítek, herec a učitel

"Vlastně mě moc nebaví číst, psát a počítat. Věřím, že průměrně inteligentní dítě se to naučí nakonec samo," říká Vítek Březka, herec a učitel na základní Bratrské škole s více než jedenácti lety praxe. Zodpovědnost, humor, kvalita, tvořivost, nadání, lidskost, energie, živelnost, přísnost -  to vše je v něm namícháno do inspirativního koktejlu, který milují nejen děti, ale i jejich rodiče a jeho kolegové.

Čtěte také: "Samolibý" učitel: Co dělat, aby vám zobal z ruky!

Z vlastní praxe dobře ví, že se dobré školy hledají těžko a doufá, že u své dvě malé děti bude moci učit sám doma. Škola, a zejména na prvním stupni, totiž podle něj zbytečně tlačí na výkon. Známky proto dává nerad a pokud to jde, klasifikaci se vyhýbá. Raději chválí a motivuje ústně. Hanět nikoho nepotřebuje - v jeho hodinách děti dávají pozor a matematiku si s radostí užívají prostřednictvím her zážitkové pedagogiky. Tady také nachází uplatnění jeho herecký talent.

"Srovnávání víc řeší dospělí - rodiče a učitelé - než děti. Je těžké zbavit rodiče úzkosti, jestli jejich dítě v systému vzdělávání uspěje. Myslím ale, že by bylo třeba jít víc po smyslu bytí, prožívání, po radosti, která dětem chybí," říká. Podívejte se, jak Vítek učí:

Jana, moudrá máma

Kačenka, dcera paní učitelky Jany Petrů, se narodila ve 29. týdnu těhotenství. Její sestra, dvojče, zemřela, ona přežila s psychickým i fyzickým postižením. Dnes je to velká holka, ale táta s mámou se o ni musí starat skoro jako o miminko. Jana považovala za důležité, aby to věděli i její žáci. "Když jsem se v září seznámila se svými prvňáčky, řekla jsem jim, že mám doma princeznu, jejíž krásná duše je zakleta v postiženém těle," vzpomíná.

Doporučujeme: Vy jste úplně mimoděložní aneb Přeřeky učitelů

Svou dceru považuje za dar. "Učitel by měl mít v první řadě velké srdce, musí se umět vcítit. A právě v tom mi Kačenka moc pomohla a pomáhá," dodává.

Jana Petrů učí na základní waldorfské školy v Jinonicích. Má v kantořině patnáctiletou praxi a ohledně podstaty učitelství zcela jasno: "Podávat dětem věci, jež jim budou do budoucna ku prospěchu, způsobem, který je neodrazuje. Největší odpovědnost cítím, když dochází ke kontaktu s bytostí dítěte. Vůbec nemusím učit, prostě vím, že ten okamžik je pro dítě velmi důležitý. Může to být maličkost, někdy stačí jedna věta, která v člověku zůstane znít celý život."

S Vítkem Březkou se shoduje v tom, že by zrušila klasifikaci. A kdyby se jí mohlo splnit přání, chvilku by nechala učit rodiče... Podívejte se, jak učí ona sama:

zdroj: Chciucit.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nadané děti mohou mít ve škole velké problémy

Narodila se jako mořská panna, lékaři jí vrátili nohy

Jak poznat lháře? Poradí i tajná agentka CIA