Kup mi bonbony, nebo řeknu mámě, že doma čůráš do umyvadla! Strejda Krakonoš spal v maminčině posteli! Žekni kujva a pude ti to hned! Maminka má na pipině úplně malý fousy!

Snad všichni dospělí to znají: Narvaný autobus (čekárna u lékaře, fronta v cukrárně - doplň podle svého). A v tom davu lidí pronese jasný dětský hlásek s perfektní výslovností natolik burcující hlášku, že se červenáte s prominutím i na zadku. Hlásek vaše milovaného dítka, které byste v tu chvíli nejraději viděla někde na opačném kontinentu. Nebo sebe.

Čtěte také: Věty, které nás provázejí životem

Bezelstné období od tří do pěti let, kdy se lidské mládě postupně socializuje. Dokáže přitom rodičům připravit horké chvilky, na které se pak se smíchem vzpomíná celý život. Musí ovšem uplynout dost času, abyste se s trapasem, který vám nepopsaná dětská mysl nachystala, dokázali vyrovnat. Nejvděčnější scénou pro neplánované dětské extempore bývají prostředky městské hromadné dopravy. Poskytují publikum vděčné za každé rozptýlení nudné cesty, ale také spoustu námětů.

Krakonoš spal s maminkou!

"Co to ten pán dělá, mami? A na co má tu krabici a tužku?" Pronikavý hlásek čtyřleté slečny se rozléhá celým vagonem metra a maminka jí polohlasem vysvětluje eticky náročné povolání revizora MHD. "Takže to je vlastně zlej pán, mami? To ho asi nikdo nemá rád, viď? Uhni, já ho nevidím, já ho chci vidět! Ten zlej pán teď půjde k nám?" Máma začíná blednout, revizor rudnout a puberťáci v rohu vagónu, jeho přirození nepřátelé, se hlasitě uchechtávají...ˇ

Doporučujeme: Maminko, ten pán smrdí!

Naše čtenářka Renata zase trpěla dceřinou zálibou v uniformách. Stačilo potkat vojáka, policistu či hasiče a holčička se pustila do radostného křiku: "Tatí, tatí..." povykovala zvesela a ukazovala na dotčeného prstem. Reakce byly různé, převážně zaražené, ale některé i trochu nejisté.

Někdy ovšem mohou být naši miláčkové poněkud záludní. "Stála jsem ve frontě v cukrárně a přede mnou nějaký tatínek se synkem. Tatí, tatí, kup mi ty bombóny, dožadoval  se hlasitě. Když rodič odmítl, zaječel synek na celou cukrárnu: Kup mi je, nebo řeknu mámě, že doma čůráš do umyvadla! Nevydržela jsem to a vybuchla smíchy. Tak nevím, jestli mu ty bonbóny radši neměl koupit?" napsala nám čtenářka Míša.

Pane, vy máte pindíka!

V období okolo čtyř let caparti s velkým zájmem zjišťují, že existují dvě odlišná pohlaví. Je to věk zásadního objevu "pipinky" a "pindíka". Pokud mládě zkoumá problematiku pouhým dotazem na situaci kolemjdoucích (Pane, vy máte pindíka, viďte?), je to ještě dobré. Mohou však nastat vyslovené trapasy.

Třeba když vezmete malého syna na plovárnu a poté, ještě plného dojmů z převlékání, do banky: "Maminka má na pipině úplně malý fousy," hlásí rozšafně úředníkovi. Po plášti neviditelnosti v tu chvíli touží oba, nebohý muž i matka dítěte. Přitom nejde o zážitek výjimečný. "Marečkovi byly asi tři roky. Byli jsme spolu v bazénu a ve sprše, kde se koupalo více žen. Malý se chvilku koukal zamyšleně okolo a pak se jeho hlásek rozlehl po celé místnosti: Jé, mamí, ta paní má fousy jako náš tatínek! No, tak rychle jsem se z bazénu ještě nevypařila," popisuje podobnou situaci naše čtenářka Gabriela.

Veselo je na hřbitově

A na závěr trochu černého humoru od naší čtenářky Vladimíry: "Stalo se to na Dušičky, synovi byly tenkrát necelé tři roky. Šla jsem mu k večeru ukázat krásně osvětlený místní vesnický hřbitov. Samozřejmě se hlasitě zajímal, proč je tam tolik světýlek. Napomenula jsem ho, že musí mluvit tiše, a když se ptal proč, odpověděla jsem, že pod světýlky lidé spí, tak aby je nerušil. V tu chvíli se proti nám ze tmy vynořila postava a vedle mne se nahlas ozvalo: Mamí, ta paní se už vyspala?"

Také vás nevinná prostořekost potomka někdy uvedla do smrtelných rozpaků? Pobavte ostatní svými zážitky a výroky vašich dětí! Napsat nám je můžete pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Chodíte doma před dětmi nazí?

Když máma umřela, bylo to strašné. Ale ulevilo se mi

Přílohy nevynechávejte! S výběrem poradí Petr Havlíček