"Nerada opouštím náš dům a nechávám tam manžela samotného. Vím, že to zní hrozně hloupě, ale prostě si nemůžu pomoct," napsala nám paní Jitka.

Přijde vám to úsměvné? Nám to tak též připadalo. Ale jenom ze začátku. Po dočtení mailu jsme jí dali za pravdu. A uvědomili si, že není co závidět. Nabízíme vám příběh o důvěře a nedůvěře v manželství.

Krásná dáma v nesnázích

"Vím, že mě manžel miluje. Ale také vím, že je až moc hodný, vstřícný a laskavý a že některé ženu dokážou na tuto strunu velmi dobře zahrát. Teď ovšem čelí frontálnímu útoku, který by neustála ani drsnější povaha," popisuje Jitka.

Čteta také: Je o 20 let starší. Žiju s ní, abych měl kde bydlet

Začalo to v době, kdy se s manželem přestěhovali z pražské Zbraslavi do malé vesničky pod Brdy. Její muž Zdeněk je umělecký truhlář. Vyrostl na vesnici a vždycky se tam chtěl vrátit, mít vlastní dílnu a přitom se starat o zahrádku, pěstovat králíky a slepice. Nakonec si sen splnil, když koupili malý domek na kraji vesnice s vyhlídkou na lesnaté kopce.

Jitka měla dojíždění do kanceláře pár kilometrů a všechno vypadalo ideálně. Než zjistila, že jejich sousedkou je půvabná třicetiletá realitní makléřka se zlomeným srdcem, čerstvě rozvedená. Ochotný soused se zlatýma rukama se jí samozřejmě moc líbil.

Začalo to společenskou návštěvou na kávu, !aby se všichni lépe poznali". Následovala plachá žádost o opravu nočního stolku, vynahrazená domácí bábovkou "speciálně pro vás, Zdeněčku". Za dva týdny Jitka po návratu z práce zjistila, že "Zdeněček" dostal od sousedky k obědu gulášek, "abyste netrpěl hlady, když máte ženu pořád v práci".

Ve stínu motýlích křídel

A tak to šlo několik měsíců: připevnit poličku, vyměnit kliku, pomoct s výběrem stolu do kuchyně... Nakonec sousedka poprosila o vybroušení starých parket v obývacím pokoji - tentokrát už na účet, slibovala.

Když se Jitka onoho dne vracela, manžel nikde. Našla ho u ní v kuchyni. "Ten váš mužský je prostě báječný! Tak krásně tu podlahu udělal a vzal si za to jen pár korun. Tak jsem ho musela pozvat aspoň na skleničku. Šikovnost je třeba ocenit! Závidím, že ho máte doma," hlaholila nevinně rozjařená dáma, oblečená v chladném večeru pouze do minišatiček s hlubokým výstřihem, které rozhodně nevypadaly jako domácí úbor.

Čtete také: NoKidding klub: Hlavně nemít děti! Nikdy!

"Jste tak hodný. Nevím, co bych se bez vás tady počala," tiskla jejímu manželovi při loučení dojatě obě ruce a řasy jí přitom kmitaly jako motýlí křídla.

Jitce se už delší dobu nelíbilo, jak sousedka s jejím mužem flirtuje, ale ta "motýlí křídla" byla pověstnou poslední kapkou. Doma vybouchla jako přetopený kotel.

Je to chudák ženská

Vztekala se, vyčítala, zuřila, plakala... Dělala prostě všechno možné, co se nedoporučuje, pokud se nechcete opravdu pohádat. Jenže Zdeněk je opravdu laskavý muž. Nehádal se.

Koukal jako výr a naprosto netušil, která bije. "Jéžišmarjá, Jituš, co blázníš? Já o ni vůbec nestojím. Já přece miluju jen tebe! Nemůžu za to, že sem každou chvilku chodí, nezvu jí," bránil se. "Je to chudák ženská, sama, tak se k ní chovám slušně, to je všechno."

V tu chvíli si Jitka uvědomila, že výčitky nikam nepovedou. "On je prostě takovej pařez hodnej. Když jsem mu vysvětlovala, co mi vadí, vůbec nechápal. Vůbec ho nenapadne, že by toho mohl někdo zneužít nebo s ním manipulovat," stěžuje si.

Manželé se nakonec dohodli, že Zdeněk další zakázky od paní sousedky odmítne - ne proto, že by měl špatné svědomí, ale aby zachoval klid v rodině. "Přesto nerada odcházím z domu a nechávám tam svého laskavého muže té potvoře napospas," přiznává Jitka. Dokonce uvažuje o tom, že by dala v práci výpověď začala podnikat z domova.

Co myslíte, jsou její reakce přehnané? Je zbytečně majetnická? Kde leží hranice důvěry mezi manžely: Měla by čekat, až bude mít k žárlivosti doopravdy důvod, nebo je lepší zasáhnout včas a předejít tím něčemu horšímu?

O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

25 panen porodilo děti: Hrají si lékaři na Boha?

Chodíte doma nazí? Může se to nevyplatit!

Blondýnky a IQ: Tušíte zradu?