A žily šťastně až do smrti… Alespoň tak se to o nich říká. Pohádka skončila v nejlepším - napadlo vás někdy, co bylo doopravdy dál? Kdyby žily normálním životem, dopadly by tyhle něžné krasavice úplně jinak.

Šípkové Růžence se po narození trojčat začalo po klidném spánku ve věži stýskat. Popelka se u své nevlastní pubertální dcery přesvědčila, že donutit odrůstající slečnu uklízet vyžaduje prostě teror. A Sněhurka? Ta propadla svým kriminálním sklonům.

Ale pěkně po pořádku - jak to vlastně bylo dál? Úplně jinak než v pohádkách!

Šípková Růženka: Chci spát aspoň týden v kuse!

Než poznala svého prince, snila krásná dívka sladké sny ve věži zarostlé růžemi. Pak ji políbil a ona malátně zvedla víčka: "Co chcete?"

Vstoupit do galerie | 10 10 nejkrásnějších zámeckých hotelů na světě. Včetně českého

"Miluji vás," zašeptal okouzlený mladík a byla z toho svatba.

Do roka se jim narodila krásná trojčátka, kluci zdraví jako buci a činorodí jako tatínek. Bohužel. Uhlídat jednoho by snad ještě šlo, ale tři naráz? A tak se scénář probuzení poněkud pozměnil.

Kluci na chvilku spočinuli a vyčerpaná matka sotva stačila zamhouřit oko, když do komnaty halasně vpadá otec. Jasně, že je všechny vzbudil... Rozespalá Růženka malátně zdvihá víčka. "Co zas chceš?" zasyčí potichu v naději, že kluci třeba ještě usnou.

"Miluji tě," snaží se poctivě ztlumit hlas princ. "Jestli mě opravdu miluješ, odnes mě do věže a nech mě tam aspoň týden v klidu vyspat. A zamkni, ať za mnou ti tvoji raubíři nemůžou!" prosí máma malých dětí. Jak je vidět, netrvalo dlouho a její hodnoty poněkud změnily pořadí.

Popelka: Koukej si uklidit!

Kdepak ty ptáčku hnízdo máš, skrýš a zázemí... Bohužel se ukázalo, že na zámku to nebude. Princ byl rozmazlený spratek, kterého ani velká láska nenapravila. Samé hony, střílení, toulání po lese a běhání za ženskými. Inu, co se v mládí naučíš...

A tak Popelka jednoho dne sbalila šaty z oříšku, odstěhovala se i s odrůstající dcerou zpátky na rodný statek a požádala o rozvod. Princ v rámci rozvodového řízení moc štědrý nebyl a protože měl dobře ošetřenou předmanželskou smlouvu, musela se rozvedená matka pěkně ohánět.

Panečku, jak se jí hodilo, že ji kdysi macecha naučila vařit a uklízet! Akorát s tou její holkou to bylo čím dál tím těžší... V pokojíčku brajgl jak po výbuchu, k práci ruku nepřiloží a jen by trajdala po nocích! Když se pak vrací nad ránem z mejdanů, krade se domů po špičkách s vyzutými střevíčky pěkně v ruce, aby přísnou matku nevzbudila...

Sněhurka: Čím víc chlapů, tím lépe!

Bledá Sněhurka si sice svého zachránce vzala z velké lásky, nicméně brzy zjistila, že se s tím hodným ňoumou nudí. Možná jí kdysi dávno pokřivilo charakter macešino týrání, možná se jí zalíbilo žít s více muž naráz, kdo ví... Jednoho dne prostě vzala nohy na ramena, malé dítě nechala na krku otci a hurá zpátky do lesa! Pryč ze zlaté klece!

Dlouhá léta pak spokojeně žila v polorozpadlém squattu na mýtince s bandou dalších ztracených existencí a užívala si svobody i nevázaností z ní plynoucích. A jestli neumřela, užívá si dodnes. Jablka jí ovšem do baráku nesmí - tenhle trik už nikomu nezbaští!