Pandemie koronaviru může mít podle odborníků na děti emocionální, sociální i mentální dopad. S jednadvaceti největšími ohroženími pro české rodiny přišla nedávno největší česká prognostická studie. Pro zmírnění dopadu na nejmladší členy je podle dětské psycholožky Kateřiny Šrahůlkové důležité s dětmi komunikovat, nezahlcovat je vlastními nezvladatelnými emocemi a udržet v rodině systém a řád.

Nadace Sirius ve spolupráci s agenturou Median provedla první systematickou prognózu dopadu koronaviru na rodiny v České republice. V té požádala 102 českých odborníků ze sociální sféry o vyjádření, jak pandemie ovlivňuje život českým rodinám, přičemž do výzkumu byly zahrnuty všechny typy rodin - od kompletních přes samoživitele až po domácnosti pečující o zdravotně postiženého člena.

Prohlédnout grafiku Nesmyslné argumenty rodičů dospívajících: S námi se o intimitě taky nikdo nebavil

Hrozí ztráta bydlení, nárůst domácího násilí a závislostí

Výsledkem výzkumu je více jak dvacet typů ohrožení, které považují odborníci u rodin s dětmi za významné. Devadesát procent odborníků se shoduje v tom, že v nejbližší době budou rodiny nejvýrazněji ohrožovat finanční problémy a ztráta zaměstnání nebo bydlení, dojde i na vyčerpání rodičů. Sedmdesát procent odborníků předpovídá fyzické a psychické násilí a stejné procento také různé formy závislostí. Tam se řadí také závislost na mobilním telefonu a sociálních sítích, přičemž nárůst závislosti na technice včetně telefonu předpovídá devadesát procent expertů.

Konkrétní stresový dopad pandemie na děti pak poznáte změnou jejich chování, přílišnými obavami, smutkem, nezdravými stravovacími či spánkovými návyky, problémy s pozorností a soustředěním. "Objevují-li se nějaké projevy chování výrazněji nebo dítě trpí něčím, co do té doby nemělo, například tiky nebo zadrhávání, měli bychom tomu věnovat pozornost. Stejně tak bychom se měli zaměřit na dítě, pokud se jeví posmutněle, nic ho nebaví a nekomunikuje," říká dětská psycholožka Kateřina Šrahůlková.

Důležité je udržet rutinu a kontakt s vrstevníky

I když se už některé děti do škol navrátily, pro jejich psychickou pohodu během tohoto období i karantény je důležité, aby rodiče dětem dle stávajících možností nastavili řád - čas učení, čas volna a dobu uléhání do postele. "Řád je pro děti opravdu velmi potřebný. Čím menší bude, tím více budou děti pociťovat, že jsou ztraceny v prostoru, který si samy ještě neumí vyplnit a strukturovat," varuje Šrahůlková.

Pro děti, které zůstávají v karanténě, je také důležité udržet kontakt se svými vrstevníky, ať už prostřednictvím videohovorů, nebo třeba psaním dopisů. Dítě může například obtížně prožívat nerealizovanou oslavu narozenin a jiné události, na které se těšilo, že prožije s širší rodinou a přáteli. "Patří sem i jiné pozitivní zážitky, které mu mohou chybět, jako společná hra ve škole nebo radost ze společné sportovní aktivity. Dobrým řešením je tak uspořádat alespoň hromadný videohovor a aktivně jej dítěti nabídnout," vyjmenovává Šrahůlková.

Zásadní jsou pro děti pocit bezpečí a otevřená komunikace

Dlouhodobý vliv pak na děti může mít ztráta bezpečí plynoucí ze ztráty zaměstnání či bydlení rodičů, které podle studie nadace Sirius a agentury Median předvídá devadesát procent odborníků jako největší riziko plynoucí z pandemie.

Podle Šrahůlkové je nejlepší ochranou proti trvalým následkům otevřená komunikace s dětmi, a to bez strašení a katastrofických scénářů, zároveň ale bez bagatelizování a skutečného zastírání stavu, pokud má rodina opravdu existenční obtíže.

Kateřina Šrahůlková

• Kateřina Šrahůlková vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje jako psycholožka a psychoterapeutka, příležitostně přednáší. 
• S Lékaři bez hranic absolvovala dvě půlroční mise, na své první byla v Jordánsku, kde se v období od července roku 2018 do ledna roku 2019 věnovala podpoře a péči o děti syrských uprchlíků.
• Od ledna do července letošního roku pomáhala uprchlíkům v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos.
• Aktuálně pracuje s hospitalizovanými dětmi a v privátní praxi. 

"Je dobré se společně zamýšlet nad řešením, respektive dávat dětem informace o tom, co budeme dělat, jaké to bude mít výstupy. Děti se dokáží často až neuvěřitelně adaptovat, pokud situaci rozumí a mají dojem, že je to něco, co rodina zvládá, ač to může nést nějaké nepohodlí nebo dočasné snížení možností," podotýká Šrahůlková s tím, že bychom se měli o změnách ve fungování rodiny bavit i v jakékoliv jiné situaci.

Emocím přílišný průchod nedávejte

Psycholožka zároveň ale upozorňuje, že bychom neměli s dětmi sdílet veškeré své obavy a dávat emocím přílišný průchod. Vyjádřit obavy a nepohodu je v pořádku, nicméně bychom měli předcházet situaci, ve které se budou děti snažit vypořádat nejen se svou situací, ale budou mít také starosti s tím, jak to zvládají rodiče. Výstupem ideální komunikace by tak mělo být sdělení a pocit, že rodina drží při sobě a že si navzájem pomáhá.

"Když se děti bojí, měli bychom jim dát pocit, že s námi mohou své emoce sdílet. Namísto uklidňování ve stylu 'neboj' bych doporučovala ukázat porozumění, tedy například vyjádření, že rozumíme tomu, že se bojí a že je to pochopitelné, když se děje tolik věcí. Jako bonus jim také ukažte, že je přijímáte i s touto emocí, že se za ni nemusí stydět, ani se jí rychle zbavovat. Ale že si naopak vážíte jejich důvěry, že to s vámi řeší a že jste tu pro ně," radí dětská psycholožka.

Pandemie má a bude mít dopady na celé rodiny. Stejně jako u dospělých, i u dětí tato situace může vést také k rozvoji řady pozitivních způsobů chování, například ohleduplnosti, porozumění a pomáhání si. "Důležité je si ale uvědomit, že zpracování informací se u dětí výrazně opírá o rodiče, kteří musí dobře korigovat to, jaké informace a jakou formou se k dětem dostanou," uzavírá Šrahůlková.