Stres. Jarní únava. Chronický únavový syndrom. Syndrom vyhoření. Všechny tyto pojmy jsou příznačné pro moderní dobu, která na lidi a zejména ženy klade stále větší nároky.

Naše touha po dokonalosti se neustále zvyšuje. Vše se snažíme zvládat bez cizí pomoci. Postiženy bývají zejména ženy. A ještě hůř jsou na tom maminky s malými dětmi, izolované náhle mezi čtyřmi stěnami domova.

Snadno se jim může stát, že v jistém bodě síly dojdou. Pak je třeba se zastavit a najít řešení. Poznáme ale, kdy to ještě zvládneme sami a kdy se obrátit na odbornou pomoc?

Stres, nebo jen únava?

Stres je vyvolán nadměrnou zátěží, která vede ke snížení výkonu, neschopnosti vykonávat činnost a při dlouhodobém působení na člověka může vyvolat nemoc, v nejhorším případě i smrt. Souvisí s ním chronický únavový syndrom, který je často zaměňován za jarní únavu.

Doporučujeme: Citové vydírání: Syn mi vyhrožuje sebevraždou

O něm hovoříme, jsme-li v útlumu více než půl roku. Nejčastěji postihuje ženy mezi 25 až 45 lety. Je to dáno tím, že uspěchaný a náročný moderní život klade větší nároky právě na ženy, které musejí zvládat víc rolí najednou. Do stresových situací se tak dostanou častěji než muži.

Mateřství - nápor na psychiku

Psychickému vyčerpání jsou často vystaveny čerstvé maminky. Dlouhé období mateřské a následné rodičovské dovolené se často rozchází s představami, které měly ženy během těhotenství. S narozením miminka se jejich životní styl zcela změní. Permanentní péče o dítě může vést k psychickému i fyzickému vyčerpání. To je způsobeno únavou, nedostatkem spánku i pocitem sociální izolace.

Více o depresi matek se dozvíte na Babyweb.cz>>

Ženy si navíc situaci často zhoršují samy. V roli matek mívají pocit, že nikdo neudělá jejich práci tak dobře jako ony samy. A média jim ještě vnucují představu, že dokonalá matka v pohodě zvládne péči o dítě, manžela i domácnost. Dříve či později je však dožene stereotyp. Těhotenství a kojení ubírá řadu sil a odčerpává látky z organismu. Dostaví se únava, v horším případě deprese.

Jak si pomoci?

Chronický únavový syndrom snižuje až padesát procent životní aktivity, jakákoliv fyzická nebo psychická činnost se už předem jeví nemožná. Postižení trpí bolestmi hlavy, poruchami spánku a paměti, únavou svalů, depresemi, zvýšenou teplotou, bolestmi kloubů...

Čtěte také: Příběh ženy, která se neúspěšně pokusila o sebevraždu

Léčba není jednoduchá, úplně se uzdraví méně než polovina lidí. Důležité je změnit životní styl: odpočívat, poslouchat hudbu, číst si, meditovat, scházet se s přáteli, najít si nějakou zálibu a naučit se vypnout. A to nejen telefon, počítač a další elektronické vymoženosti, ale i sami sebe. Podceňovat bychom neměli ani kvalitní spánek.

Stěžejní je nebát se zapojit partnera i prarodiče. Čas od času opustit dům a hlavně neřešit, co se v naší nepřítomnosti může stát. Je také dobré být neustále v obraze a udržovat kontakty - například s kolegy z bývalého pracoviště, s přítelkyněmi, rodiči.

Antidepresiva: Ano, či ne?

S únavou často pomohou multivitaminové přípravky a potraviny bohaté na vitaminy. Když je hodně zle, může lékař předepsat antidepresiva. Jejich užívání ale není bez problémů. Léky jako Prozac nebo Seroxat vystavují plod velkému riziku. Zatěžují totiž srdce a zvyšují krevní tlak i riziko vrozených vad u dítěte, zejména v pokročilejším těhotenství.

Existuje sice několik antidepresiv, která je možné užívat jak během těhotenství, tak během kojení, ale ani ta nejsou zcela bez rizika. Vždy o nich proto musí rozhodnout lékař.

Každá matka by také měla mít přístup k alternativám. Může to být psychoterapie, mateřské konzultace nebo různé podpůrné skupiny, kde je možné problém společně sdílet a řešit. A naprosto zásadní je podpora partnera a otce dítěte.

zdroj: Babyweb.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Když je manžel psychopat. Příběh, ze kterého mrazí

Je prostě hloupý aneb Co učitelé rodičům nikdy neřeknou

Deprese zabíjí: Nejvíc sebevražd bývá v pondělí