Psala jsem anonymy milence svého muže
"Byla jsem zoufalá. Tolik jsem ho milovala. Daleko víc než on mě, ale bohužel i daleko víc než sama sebe, svoji důstojnost a sebeúctu. Dnes už to vím, a vůbec na to nejsem pyšná," napsala nám čtenářka s podpisem V.
"Byla jsem zoufalá. Tolik jsem ho milovala. Daleko víc než on mě, ale bohužel i daleko víc než sama sebe, svoji důstojnost a sebeúctu. Dnes už to vím, a vůbec na to nejsem pyšná," napsala nám čtenářka s podpisem V. Říkejme jí třeba paní Věra.
Možná by vás překvapilo, jak je její příběh častý. V zoufalství z neopětované lásky dělají opouštěné ženy leckdy věci, které by si do životopisu rozhodně nedaly. Zejména když jsou ve hře malé děti.
Bez podpisu
Nepodepsané dopisy, maily z neznámé adresy, smsky z neznámého čísla... Jaký budou mít dopad, to hodně záleží na člověku, kterému jsou adresovány. Jestli má vztahy fungující na důvěře, nejspíš se zasměje a půjde dál. Pokud jsou v nich slabiny - což je v každém mileneckém vztahu, protože ten obsahuje selhání už ve svém principu - semínko pochybností se uchytí téměř pokaždé: Podvádí manželku, podvede i mně...
Čtěte také: Žili jsme spolu třicet let, opustil mě kvůli studentce
Vůbec nezáleží na tom, jaká je momentální pravda. Když se už totiž ke člověku špína v podobě dopisu nějak dostane, obvykle na něm trochu z ní ulpí, přestože třeba jen v podobě špatného pocitu.
Jak se člověk vůbec dopracuje k tomu, aby anonym napsal? Musí v něm být spousta nenávisti, závisti a zloby, nebo alespoň velká nejistota a neštěstí. A právě o tom je příběh paní Věry.
Manželství z nutnosti
S jejím mužem Petrem to byla velká studentská láska, tedy z Věřiny strany. Tak velká, že otěhotněla, třebaže tušila, že on o miminko moc nestojí. Sice spolu byli už dva roky, ale stále myslel na svou předchozí dívku. A tak se rozhodla jednat.
Zachoval se jako zodpovědný muž. Vzal si ji a syna miloval. "Říkala jsem si, že časem bude blázen i do mě, až uvidí, jaká jsem dobrá máma," přiznává Věra.
To se ale nestalo. Zatímco táta byl bezvadný, v manželství samotném to moc neklapalo. "Vždycky byl ke mně laskavý, ale cítila jsem, že si drží odstup. A čím víc se mi vzdaloval, tím víc jsem ho měla ráda. Byla jsem pořád nešťastnější," vzpomíná.
Doporučujeme: Skutečné důvody, proč se muži rozvádějí
Že její muž hledá útěchu mimo domov zjistila Věra, když byly synovi dva roky. Vrátil se k dívce, kterou miloval před ní. "Je to jen kamarádka!" tvrdil. Akcí se spolužáky z průmyslovky, kam společně jezdili, se ovšem vzdát odmítl. A když někoho z té party poznala, vyhýbavé reakce jen potvrdily její podezření.
Vážená dámo!
"Jak já jsem ji nenáviděla! Celý život ji miloval víc než mě. Ani dítě s tím nic neudělalo," přiznává si trpce Věra. A právě tehdy ji napadlo ublížit sokyni v lásce stejně, jako se cítila být ublížená ona sama. Napsat anonym.
Bylo to tak úlevné psát sprostě! Když už, tak už, řekla si... Nikdy by ji nenapadlo, že je to tak snadné: "Vážená dámo! Možná si myslíte, že jste úžasná, ale jste pěkná kráva. Nejenže berete tátu malému dítěti, navíc chrápete s mužským, co má kromě manželky a vás ještě další dvě děvky. A bokovky vůbec nepočítá. Fakt vám to stojí za to?"
Efekt dopisu byl poněkud nečekaný. Do týdne ho naštvaný manžel hodil doma na stůl v obýváku. Milenka s ním kvůli tomu skoncovala. "Tak tohle se ti povedlo! Máš, cos chtěla!" K anonymu byla kancelářskou svorkou připnutá žádost o rozvod...
A co vy? Také jste měli chuť napsat pěkný, šťavnatý anonym? Nebo jste takový někdy dostali, aniž byste tušili proč? Či snad byl k tomu byl důvod? O tom můžete diskutovat pod článkem a hlasovat v anketě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Uhodil mě jen jednou. Rozvedla jsem se s ním