Preventivní kontrola správného postavení kyčlí patří k povinným vyšetřením, která musí maminky s miminkem podstoupit. Provádí se především proto, aby se včas zachytila vrozená dysplazie kyčelního kloubu.

Tato vývojová porucha se vyskytuje asi u pěti procent populace, ročně se s ní tedy v ČR rodí asi 5 000 dětí. Dochází při ní k chybnému vývoji jamky a hlavice v kyčelním kloubu. Mezi hlavní příčiny dysplazie patří dědičnost, ale podílejí se na ní i další faktory, třeba poloha plodu v děloze - častěji se totiž vyskytuje u dětí narozených koncem pánevním. 

S dysplazií se setkáváme u prvorozených dětí, u plodů  těžších než 4 000 g a u těhotenství s menším obsahem plodové vody (oligohydramnion). Více jsou postiženy holčičky než kluci. Vliv předčasného porodu nebo porodu císařským řezem se neprokázal.

Včasná diagnóza hodně zachrání

K léčbě je zapotřebí především včasná diagnóza. Čím dříve se přistoupí k léčbě, tím lepší jsou výsledky. Proto je v České republice zaveden systém takzvaného trojího síta kontrol. První vyšetření proběhne většinou již v porodnici, obvykle v prvních čtyřech dnech života. Toto vyšetření je vždy klinické, někdy doplněné i o vyšetření ultrazvukem. Ortoped kontroluje správné postavení kyčlí - symetričnost kožních řas na stehýnkách a pod zadečkem, délku končetin, odpor a stabilitu kloubu v klidu i v pohybu. 

Do šesti týdnů od narození následuje druhá kontrola, kde se vyšetřují kyčle pomocí ultrazvuku. Ve třech měsících se většinou vyšetřuje naposledy, opět ultrazvukem. Při nejasných nálezech nebo při luxaci kyčelní se provádí přehledný rentgen kyčelních kloubů. Díky trojímu sítu dochází k časné diagnostice a léčbě s velmi dobrou prognózou uzdravení bez trvalých následků. 

Při ultrazvukové kontrole se též sleduje vývoj osifikačních jader v hlavici kosti stehenní, která jsou základem pro vznik kosti. Objevují se v rozmezí 1. - 10. měsíce věku dítěte. Když se vývoj těchto jadérek výrazně opožďuje nebo pokud jadérka úplně chybí, podstoupí dítě podrobnější ortopedické vyšetření. 

Jak se dysplazie léčí?

Zprvu je terapie vždy konzervativní, nechirurgická. Ortoped se snaží o správnou centraci hlavice kyčelního kloubu do jamky. U lehkých forem se používá abdukční Frejkova peřinka, která se snadno aplikuje, připevňuje se pomocí suchého zipu na plenu a dítě ji obvykle dobře snáší.

U pokročilých nálezů, částečného nebo úplného vymknutí kloubu, se používají Pavlíkovy třmínky nebo u novorozenců Wagnerovy punčošky. Lékař na ambulanci třmeny nasadí a adaptuje tak, aby plnily účel. Frejkova peřinka i Pavlíkovy třmeny se nosí po celý den a snímají pouze na koupání. Průměrná doba léčby trvá tři až čtyři měsíce. Třmeny jsou účinné zhruba do devátého měsíce věku dítěte. 

Pokud došlo k vykloubení či částečnému vykloubení kyčelního kloubu, je někdy nezbytné přistoupit k hospitalizaci na dětské ortopedii, kde léčba trvá několik týdnů. Operativní zákrok se však provádí jen výjimečně, prvotní snahou je pomocí tahu zajistit správné postavení stehenní hlavice proti kyčelní jamce.

Otázky ohledně širokého balení 

Nejednoznačný názor mezi odborníky panuje na takzvané abdukční neboli široké balení, které se dříve často doporučovalo. Používá se zhruba do třetího měsíce věku, a to buď tak, že se na jednorázovou plenu přidá ještě složená plena látková, nebo lze použít některé z širších typů moderních látkových plen, které zajišťují široké roznožení nožiček. 

Význam má tato metoda pravděpodobně jen u lehkých forem, kdy ještě není třeba přistupovat k jiným abdukčním pomůckám či třmínkům, jako prevenci ji doporučit nelze. Jednou z alternativ k širokému balení je nošení ve vhodném ergonomickém nosítku.

zdroj: babyweb.cz

Vstoupit do galerie | 11 Zázračná holčička: Pětileté převtělení Mozarta?