Po operativním vylepšení těla touží spousta puberťáků. Internetové poradny přetékají dotazy patnáctiletých. Nejčastěji se zajímají o operaci nosu, prsů a intimní oblasti.

Naštěstí jsou zákroky plastických chirurgů podmíněny plnoletostí - a tak má jen málokterý adolescent šanci udělat neuvážené rozhodnutí. Do změn se v jejich případech nehrnou ani sami lékaři. Výjimkou jsou operace podmíněné fyzickým a psychickým traumatem - ale i ty lze realizovat jen se souhlasem zákonného zástupce. Šanci mají zejména slečny s velkým nosem a vrozenými vadami prsů.

Pod nůž vedou hlavně komplexy

V hodnotovém žebříčku mladých lidí hraje krása velkou roli, a tak není divu, že přibližně třetinu všech pacientů estetické plastické chirurgie v ČR tvoří mladí lidé mezi 18 a 30 lety. Velmi se ovšem liší jejich požadavky podle pohlaví.

U mladých žen patří mezi tři nejčetnější zákroky operace prsou (zvětšení, zmenšení, korekce asymetrie), nosu a liposukce. O ty se zajímají dívky už od patnácti let, stejně jako o operaci genitálu neboli labioplastiku, která upravuje příliš velké stydké pysky.

Doporučujeme: Plastika už ve třinácti letech? Důvodem byla šikana

Mladíky zase trápí gynekomastie neboli ženská prsa na mužském hrudníku. Problém obvykle vzniká v důsledku hormonální nerovnováhy v  dospívání, případně obezity, jež vede k nárůstu prsní žlázy. Dalším výhradně "chlapeckým" zákrokem je potom operace zúžené předkožky.

"Před dovršením plnoletosti provádíme operace zcela výjimečně. Jde o postižení, které jejich nositelky a nositele často stigmatizuje. Mají pak problémy s navazováním partnerských vztahů. Tady mluvíme už o vážném komplexu," vysvětluje Lukáš Frajer z Perfect Clinic.

Tereza: Zkuste s nima běhat!

Postižení jsou v některých případech dokonce ochotni vzít si operaci i na splátky, jen aby se handicapu zbavili. A není divu. Slečna Tereza z Prahy o tom ví své. Když jí bylo sedm let, dělala jako pohybově talentovaná holčička vrcholově sportovní gymnastiku. Byla moc šikovná, jenže pak přišla puberta a s ní konec závodní kariéry. Prsa jí během roku narostla do obřích rozměrů. Jejich obvod 120 centimetrů vypadal na jinak štíhlé postavičce komicky.

Čtěte také: Plastika ženských genitálií: Móda, nebo nutnost?

"Nemohla jsem běhat ani skákat - jen zkuste chvilku klusat se dvěma pětikilovými pytli písku na hrudníku! Každý, ale opravdu každý mužský na mě bezostyšně čuměl. A samozřejmě mě strašně bolela záda. Bylo mi čtrnáct let a odmítala jsem vycházet z domu," vzpomíná Tereza.

Právě ona byla výjimkou, které operace v šestnácti letech úplně změnila život. Podstoupila ji o prázdninách mezi druhým a třetím ročníkem gymnázia. "Když jsem se vrátila do školy, nastal poprask. Vyslechla jsem si od spolužáků pár rádoby vtipných poznámek, ale ty brzy utichly. Za pár měsíců už po mých kdysi velkých prsou nikdo ani nevzdechl a o Vánocích jsem začala chodit se svým prvním klukem. Vím, že to zní nadneseně, ale když na to dnes zpětně koukám, je jasné, že mi zmenšení prsou zachránilo velký kus nejhezčích let života," dodává.

Chci mít prsa jako kamarádka!

Ne každý má ovšem k operaci vážný důvod. Pro nejmladší klienty plastických klinik je typická tendence ke skupinové příslušnosti. Přebírají - často nepřesné - informace a názory od kamarádů, ze sociálních sítí a internetových diskusních fór.
"Kamarádka má 325 mililitrů (velikost implantátů - pozn. red.) a říkala, že mi budete chtít dát menší a ať to nedopustím, že ona by si dneska nechala dát větší," reprodukuje typický požadavek dvacetileté dívky Lukáš Frajer.

Jenže každý hrudník, tělesné proporce a postava jsou totiž jiné a co sluší jedné, nemusí druhé. Na odbornících potom je, aby případné nereálné představy korigovali. V rámci předoperační konzultace proto procházejí s pacientem jeho motivy a pokud objeví chorobnou posedlost vlastním tělem, snaží se mu plastickou operaci rozmluvit - třeba když má dívka pocit, že si nemůže najít chlapce kvůli ošklivému nosu a je přesvědčena, že operace zcela vyřeší všechny její citové problémy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Češi jsou prudérní rodiče! Alespoň podle Švédů

Taťána Kuchařová: Ve vztahu potřebuji svobodu