Patero tipů pro zatvrzelé nočníkáře: Však si zvyknou!
Používat záchod je pro některé děti překvapivě nesnadný úkol. Mohou mít různé důvody, proč kakat raději do plíny, na noviny nebo do nočníku. Rodiče z toho samozřejmě příliš nadšení nebývají.
Používat záchod je pro některé děti překvapivě nesnadný úkol. Mohou mít různé důvody, proč kakat raději do plíny, na noviny nebo do nočníku. Rodiče z toho samozřejmě příliš nadšení nebývají.
Jejich hlavním úkolem bude najít motiv, který potomka natolik přesvědčí, že do oné malé komůrky s mísou bude vstupovat s radostí. Jedině tak se dílo podaří k plné spokojenosti...
Tip č. 1: Už jsi velký kluk!
Jednou z možností je dítěti ukázat, že si uvědomujeme, jak už je velké. Necháváme proto pokud možno zcela na něm, kdy se pro tento krok rozhodne. Jen mu dáme srozumitelně najevo, že jsme přesvědčeni o tom, že to bude brzy, protože náš prcek je skvělý, šikovný a dokáže to levou zadní.
Ne každý capart si ovšem umí s takovou vlnou rodičovské důvěry poradit. Některé typy dají podvědomě přednost menšímu manévrovacímu prostoru, který vytyčí jednoznačné rozhodnutí rodičů: Už jsi velká, ode dneška budeš chodit na záchod. Jsi skvělá a na záchodě to prostě dokážeš.
U řady dětí potom zabere nabídka zcela konkrétní odměny za splnění úkolu: „Když se to podaří, půjdeme do cukrárny, do zoo, pojedeme na výlet vlakem... Občas mohou nácvik ulehčit starší sourozenci, kteří už toaletu používají bez problémů.
Tip č. 2: Mísa tě nespolkne!
Nezavírejte se před dítětem, když jdete na záchod a hlavně tam nezavítejte jeho! Možná vám to přijde hloupé, ale dítě může mít předsudky a všelijaké strachy, protože neví, co ho za tajemnými zavřenými dveřmi čeká. Hluboká mísa může působit jako velká tlama či nebezpečná díra.
Pořiďte proto preventivně dětský adaptér na WC prkénko. Ten zmenší otvor, který tak bude působit bezpečněji. Je důležité, aby byl dobře fixován na míse pomocí pogumované spodní plochy, aby byl vpředu vyvýšen a měl opěrku zad jako na nočníku. Dítě se na něj musí umět časem samo posadit. K tomu tedy je nutné pořídit většinou ještě schůdky či vyšší stupátko. Výstup k míse je tak snazší a dítě se cítí bezpečněji i pohodlněji.
Tip č. 3: Nácvik jako na vojně!
Do nácviku zapojte celou rodinu, všechny lidi, kteří se o vašeho potomka starají: tátu, straší sourozence, babičky a dědy, případně tety a strejdy. A se všemi dohodněte pokud možno stejná pravidla, jak toaletu používat.
Tip č. 4: Myslete na hygienu!
U kluků je třeba natrénovat čurání do mísy. Pokud čurají ve stoje, zkuste hodit do mísy papírek, na který pak musí mířit. U holčiček zase musíte nacvičit techniku utírání stolice: v jejich případě znamená chyba - utírání zezadu dopředu - riziko urinální či vaginální infekce.
Naučte dítě nesmlouvavě mýt si vždy po použití toalety ruce splachovat a vysvětlete mu proč. Časem pak přijde na řadu i údržba toalety, ta je však v tomto stadiu ještě hudbou daleké budoucnosti.
Tip č. 5: Usnadnit a chválit!
Usnadněte potomkovi co nejvíc svlékání: vhodné je volnější domácí oblečení, které situaci nekomplikuje a nezdržuje. Někdy to prostě bývá narychlo…
Pokud se stane nehoda, nikdy netrestejte. Stresované dítě se může upnout na nočník, případně propadnout regresi a vrátit se dokonce k plínkám. Můžete sice případně projevit zklamání, že to protentokrát nevyšlo, ale hlavně: chvalte! Sebemenší povedený výkon je třeba ocenit, aby se prcek s novým prostředím snáze smířil.
zdroj: spanhelova.cz, Vývojový mezník
