Nešťastná zelená paní helfštýnská, mrtvý prvorozený syn, rohatá pohanská bohyně, bujná pitka kostlivců, zrádný husitský vladyka, který nedošel pokoje... To by bylo, aby vaše děti pořádně nevystrašili!

Když ono je ale tak krásné se bát... Nabízíme vám proto tři tipy na jarní výlet po malebných starobylých hradech, kde možná vašim ratolestem trochu poběží mráz po zádech, rozhodně však na ně jen tak nezapomenou. Vydejte se s námi na dobrodružný výlet!

Helfštýn: zelená paní a mrtvý syn

Moravský hrad Helfštýn, ležící u Lipníka nad Bečvou, má nejdelší hradební zdi na území ČR. Nabízí hned dvě tajemstvím opředené pověsti. A kdyby vám nestačilo se krásně bát, můžete v něm obdivovat stálou expozici uměleckého kovářství, která je jeho nedílnou součástí.

O černém kocourovi: Na hradě Helfštýně kdysi vládl vdovec Kuna z Helfštejna, který měl spanilou dceru Lidmilu. Nechtěla si však vzít nikoho z urozených pánů, protože milovala mladého, leč chudého panoše Ganeluna. Kuna proto panoše vyhnal. Ztracen v divoké bouři proklel zoufalý mládenec sebe sama. Najednou se objevil černý kocour a lidským hlasem mu slíbil pomoc výměnou za prvorozené dítě. Stalo se. S pomocí nadpřirozených sil se panoš dostal zpět do hradu, kde vyzval ostatní pány na souboj o ruku milované dívky. Postupně všechny přemohl a nakonec se s Lidmilou oženil. Narodil se mu také syn, na slib kocourovi však dávno zapomněl. Když bylo synovi dvanáct let, kocour si pro syna opravdu přišel. Otec i matka našli dítě mrtvé a sami se poté zabili. Hrad osiřel a duch Ganeluna dodnes bloudí zříceninami.

Hrad Helfštýn | Foto: Monika Kuncová

O zelené paní: V temných dobách středověku vládl na Helfštýně zlý lapka Jan Messenpeck, který často a rád využíval práva první noci. Jednoho dne padla jeho volba na čerstvě vdanou dívku Anežku. Rytíř nevěstu unesl na hrad přímo ze svatebního veselí. Ta se však odmítla zvrhlému šlechtici poddat a raději se vrhla do hlubokého jezírka před poslední branou paláce. Posledním dechem pak zhýralého rytíře proklela. Té noci hladina jezírka zezelenala a duch nebohé Anežky strašil Jana každou noc. Zelená helfštýnská paní prý často prochází po hradbách a sklepeních, kde po sobě zanechává zelenou stopu na zdivu. Kdo se jí dotkne, tomu se splní tajné přání. Pověst zfilmovali studenti Univerzity Tomáše Bati do krátkého snímku, v němž si hlavní roli zlého hradního pána zahrál Miroslav Etzler

Kašperk: prastará noční můra a rozverní kostlivci

Šumavský Kašperk je nejvýše položený královský hrad v Čechách (886 m n. m.) a jeden z nejstrašidelnějších vůbec. Kdo ví, proč právě jej obestřela lidská fantazie pověstmi tak pochmurnými.

Hrad Kašperk Pohled od Pustého hrádku | Foto: Jan Kavale

O tajemných lesních přízracích: V jeho okolí se prý zjevuje Swiza, prastará noční můra pocházející ještě z dob, než Čechy zaplavili misionáři s Kristovým křížem. Tato pohanská bohyně chodí oděna do vlčí kůže s jeleními parohy na hlavě. Kdo jí neprokáže patřičnou úctu, zkamení. V zasmušilých lesích kolem hradu lze také nad ránem slyšet dusot těžkých kopyt přízračného, jako eben černého koně s ohnivou ohlávkou. Jeho pána prý vysvobodí jen ten, kdo žhnoucí řemení celou hodinu v ruce udrží.

O opilých kostlivcích: Masivní brána Kašperku se sice na noc zavírá na bytelný zámek a strmé hradby nebyly nikdy dobyty, kdyby se vám však přesto podařilo proklouznout dovnitř, rozhodně nechoďte po setmění do severní věže! Jedna z jejích komnat bývala v 17. století vyhrazena pro rejdy kostlivců. Uprostřed stál velký stůl a dvě pohodlná křesla, kout stínil černý závěs. Za ním spočívala mramorová deska a na ní pod skleněným poklopem dvě vybělené lidské lebky, obvykle očima k sobě obrácené. Vždy o půlnoci se v pokoji ozvalo cinkání sklenic a kostlivci vedli bujarou pitku, která občas končila divokou hádkou, ba i rvačkou. Sotva však hodina půlnoci udeřila, vše utichlo. Lebky ve výklenku se vrátily na místo, jen prázdné oční důlky od sebe odvracely...

Hrad Kašperk Co se tam děje v hluboké noci? | Foto: Olga Menšíková

Kostomlaty: zrádný husitský hejtman

U obce Kostomlaty pod Milešovkou čnějí ve výšce 566 m nad mořem trosky stejnojmenného hradu. Na místě bájného slovanského hradiště Sukoslav ho kolem roku 1300 postavili páni z Rýzmburku. Zdeněk Troška zde točil pohádku Nejkrásnější hádanka.

O proradném Jakoubkovi: V roce 1434 dobyl hrad Jakoubek z Vřesové, který údajně v Kostomlatech straší dodnes. Po bitvě u Lipan totiž zradil husity a přešel na stranu Zikmunda, za což se zjevuje v podobě ducha s černou skvrnou kalichu na čele. Není divu, že od konce 16. století zůstává hrad pustý.

zdroj: vkol.cz, janekaanezka.cz, hradkostomlaty.sweb.cz

úvodní foto: Olga Menšíková, hrad Kašperk na podzim