reklama

Návrat z porodnice: Hoďte mu dítě a upadněte do mdlob!

Mám kamaráda, který neumí krájet chleba nožem. Jeho otec vedl domov podle zdravých selských, patriarchálních zásad z 18. století: "Neživíš, nekrájej!" Otec si privilegium krájení vyhradil sám pro sebe. Kamarád se v mladším věku pokoušel o samostatné krájení mimo domov. Ale nešlo mu to a byl terčem posměchu. Takže když se ve třiceti oženil, rovnou si koupil elektrický kráječ. Nůž a chléb se mu staly zdrojem zřejmě doživotní frustrace.

Táta koupe mimino
Táta koupe mimino | Foto: Profimedia.cz

Mám kamaráda, který neumí krájet chleba nožem. Jeho otec vedl domov podle zdravých selských, patriarchálních zásad z 18. století: "Neživíš, nekrájej!"

Otec si privilegium krájení vyhradil sám pro sebe. Kamarád se v mladším věku pokoušel o samostatné krájení mimo domov. Ale nešlo mu to a byl terčem posměchu. Takže když se ve třiceti oženil, rovnou si koupil elektrický kráječ. Nůž a chléb se mu staly zdrojem zřejmě doživotní frustrace.

Nůž a otcovství?

Milé maminky, dámy a děvčata, víte, co že má společného krájení chleba s otcovstvím? Představte si, že máte doma s otcem svého dítěte nastavený model: Ty nosíš peníze, já se starám o domácnost a děti. Pak se ale jednoho dne se rozhodnete vypravit se kamsi vyřídit cosi - a bez dítěte. Vaše matka je právě v maďarských termálech, tchýně služebně mimo Evropu, všechny kamarádky na tahu.

Cožpak by ten můj neohlídal na dvě hodiny šestiměsíčního pohodového kojence, řeknete si. A nechcete raději potomka rovnou humánně zahodit do baby-boxu? Neboť co se asi stane?

Neodvratná krize

Co od chudáka očekáváte? Vždyť je to netrénovaný rodičovský zelenáč! Pokud si vezmete mobilní telefon, partner vás do pěti minut povolá zpět, protože: miminku zběsile tepe fontanela, divně se tváří, má horký zátylek, stalo se něco hrozného, snad se pokakalo, nezvykle křičí

Pokud budete tvrdá a mobil nevezmete, bude vám celou dobu mimo domov hrozně u srdce v předtuše katastrofy. Až se vrátíte, bude partner v nejlepším případě ležet namol opilý a celkem spokojené, počůrané, pokakané a obecně špinavé miminko mu spočívat na gauči vedle něj a olizovat něco mimořádně nehygienického.

V horším případě najdete nervově otřeseného otce plakat v koupelně a úplně vyřvané, apatické dítě se skelným pohledem obsahujícím výčitku bude ležet v postýlce. 

Je to na vás...

Znáte tu písničku „Jaký si to uděláš, takový to máš"? Pokud si váš partner nechává naaranžovat potomka do kočárku či do náruče jen na dobu nezbytně nutnou při fotografování, nedá se od něj až do dvanáctého roku dítěte čekat příliš a vlastně ani potom.

Takže jestli chcete, aby byl váš partner plnohodnotným otcem, hoďte mu dítě na starost okamžitě po návratu z porodnice - pokud jste nerodila doma  - a upadněte do bezvědomí. I muž má totiž překvapivě pud zachování druhu a vašeho společného potomka nenechá uhynout. Když si bude muset poradit sám, poradí si. A bude si věřit a bude na sebe hrdý a bude péči o potomka vyhledávat.

Věřte mi. Mám zkušenost. Pokud to ještě z předchozího textu nevyplynulo, jsem muž a otec. 

Váš Emanuel Pavlík, tatínek malého Haštala 

zdroj: babyweb.cz

reklama
reklama
reklama