Najdu muže, se kterým bych chtěla mít děti? Vezme si mě? Chci mít vůbec děti? A kolik? Dokážu se i s nimi uživit, kdyby nás opustil? Manželství a rodičovství ženu spoutává daleko víc než muže - stojí mi to všechno vůbec za to?

Možná se tyto otázky nebudou někomu - zejména mužům - líbit, ale to nic nemění na faktu, že si je mnohé ženy kladou. Současná společnost totiž staví něžné pohlaví před mnohá dilemata, jichž byly naše babičky ušetřeny. Jestli je to k lepšímu, nebo k horšímu, se snažila dopátrat celostní lékařka MUDr. Helena Máslová z Centra psychosomatické medicíny ve své přednášce, která proběhla v rámci Světového týdne respektu k porodu.

Žijeme v době zlomu

Ženy v ČR prožívají zásadní přelomové období vztahu mezi pohlavími, na které reagují změnami reprodukční strategie. Mentalitu generace našich babiček a starších maminek výstižně shrnul v roce 1974 psychiatr Miroslav Plzák, když napsal: "Ženy se derou do manželství, ač v něm mají více práce, více ponížení a větší nebezpečí existenčního zničení." Jenže ty doby pomalu uplynuly.

Doporučujeme: Kdy je na miminko opravdu už pozdě?

Ženy roku 2014 se z rizika tradičních ženských strategií založených na sebeobětování poučily, a nyní hledají jiné cesty. O mnoho snadnější to ovšem nemají. Superženy, které dokážou snoubit oslnivou kariéru manažerky s těhotenstvím, rolí dokonalé manželky, pečující o muže, děti a velký dům se zahradou, totiž existují jen v reklamních spotech.

V reálném životě musí žena obstát profesně v mužské konkurenci, aby se finančně zajistila, a zároveň se po ní požaduje být chápající manželkou, starostlivou matkou a pečlivou hospodyní. To všechno na plný úvazek. Což je samozřejmě nemožné, pokud se partner nevzdá svých "mužských" výhod a neobětuje velkou část vlastního profesního času rodině. Jenže tím může ztratit konkurenceschopnost na trhu práce zase on... Vzniká tak začarovaný kruh, který vytváří značný prostor pro pocity selhání u obou pohlaví.

Důsledek? Realizace mateřství je pro ženu spojena s tak velkým existenciálním rizikem, že ochota k reprodukci rapidně klesá. Muži a ženy se stávají konkurenty a stát jejich rivalitu nedostatečnou sociální politikou ještě víc zhoršuje. V ČR vstupuje do manželství historicky nejméně lidí,a o to víc se jich rozvádí. Porodnost je už dvacet let tak nízká, že dochází k přirozenému demografickému úbytku obyvatelstva. Řečeno jinými slovy - vymíráme.

Reprodukční strategie včera a dnes

Dříve to měla žena jednoduché: seznámení, zásnuby, svatba, porody, péče o rodinu. Panenství byl důležitý termín a věrnost podmínkou vztahu. Stačilo tedy jen "uhnat" někoho, s kým by manželství bylo snesitelné, a reprodukce byla zaručena.
Za socialistického plánování rodičovství řešily reprodukční strategii potratové komise. Rozvoj hormonální antikoncepce dal ženám daleko větší svobodu sexuálního života a výběru partnera, ale zároveň jim přinesl výše zmíněná moderní dilemata.

Čtěte také: Posedlá těhotenstvím - Když se moc chce, tak to nejde

Moderní ženy - samozřejmě i muži, ale o tom třeba příště - jsou pod trvalým tlakem společnosti. Zatímco dříve byl ženský archetyp orientován na mateřství, dnes je hodnota ženy dána její erotickou přitažlivostí. Mateřství její cenu snižuje. Když k tomu připočteme vysokou nezaměstnanost, ekonomickou krizi a špatnou státní podporu rodiny, je výsledná reprodukční strategie jasná: Ženy sázejí na samostatnou existenci a mateřství odkládají na později.

Řešení situace? V nedohlednu...

Jejich chování je pochopitelné, ale z hlediska reprodukční strategie dlouhodobě neudržitelné. Umělou neplodnost danou hormonální antikoncepcí totiž oplácí příroda neplodností skutečnou. S odkládáním mateřství se otěhotnění komplikuje, dochází k nárůstu onemocnění jako rakovina prsu a děložního čípku, mykózy, záněty, syndrom polycystických vaječníků nebo endometrióza.

Když k tomu připočteme pokles mužské sexuální aktivity způsobený emocionální nezralostí u mladých a úbytkem testosteronu u starších jedinců, nedostatkem pohybu či ekonomicky tíživou situaci leckde vyváženou lákavou péčí "mama hotelu", dojdeme k jasnému výsledku: Míříme tam, kam dinosauři před 60 miliony let. Ani centra asistované reprodukce nám nebudou nic platná. Vyhyneme...

zdroj: respektkporodu.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Darování spermatu? Klidně! Od mého muže? Nikdy!

Nejlepší vtipy o dětech: Jsou to ty nejdrsnější?

Ten chlap je divnej... Kdy od něj dát ruce pryč?