Albert Einstein neprošel konvenční výukou na základní škole, učila ho matka. Možná právě díky tomu byl génius. Matematický talent totiž často nepřežije první stupeň základní školy. To platí i dnes.

Největší úbytek matematické tvořivosti totiž děti zažívají po nástupu na základní školu. A v tom se situace ve výchově a destrukci talentů od devatenáctého století nezměnila. Stále platí, že škola vytváří obraz matematiky jako nezáživného drilu. Přitom existuje metoda, která z této těžké královské vědy dokáže udělat oblíbeného koníčka. Vypracoval ji profesor didaktiky Milan Hejný a ve světě je o ni velký zájem. Není divu: ve třídách, v nichž se učí podle koncepce profesora Hejného, patří jinak všeobecně nepopulární předmět k těm nejoblíbenějším. Těží ze schopnosti dětí hledat řešitelské strategie, tvořit, experimentovat, argumentovat, prověřovat hypotézy, interpretovat. Tedy z něčeho, s čím současné školství neumí vůbec pracovat.

Nekonečný příběh ze života

Příběh, který vypovídá mnoho o poměrech českého školství: Honzík patřil do páté třídy mezi nejlepší v matematice. A nejen ve své škole, pravidelně se umísťoval na prvních příčkách celostátních kol matematických olympiád. Jeho talent na matematiku a schopnost logického uvažování výrazně převyšovaly průměr. Pak ale přešel na druhý stupeň, dostal jiného pedagoga, změnil se systém výuky. Od té doby nedosáhl ve svém oblíbeném předmětu na lepší známku, než je dvojka.

„Je tragické, když se nadané a motivované dítě, jež bylo na konci páté třídy na úrovni vědomostí sedmáka, dostane do rukou učitele, který jeho dispozice nejenom nerozvíjí, ale přímo potlačuje. Přitom jde o poměrně častý smutný příběh, který se navíc ve většině případů děje už po zahájení školní docházky," konstatuje profesor Milan Hejný.

„Takový příběh se často opakuje. Chlapec rozhodně nemá problém s matematikou jako takovou. Narazil se svou bytostnou snahou uplatňovat svůj tvořivý přístup k řešení matematických úloh," komentuje příběh jeho bývalá učitelka Jitka Michnová z neratovické Základní školy Ing. M. Plesingera-Božinova. Jitka Michnová je přední propagátorkou nové metody výuky matematiky a patří k týmu profesora Milana Hejného z Pedagogické fakulty UK. Výuka podle Hejného metody je postavena na životní zkušenosti žáka a radostném zážitku úspěchu při řešení zajímavých úloh.

Jak to pan profesor dokázal? Motivací

Profesor Milan Hejný a další spoluautoři nového originálního pojetí matematiky vtělili do učebnic pro první až pátý ročník metodu, která sama o sobě není nová. Spočívá v poznání, že když žák sám řešením vhodných úloh matematiku objevuje, tak jsou jeho znalosti pevnější a hlubší a trvalejší, než když ji učíme tak, že žák od učitele přebírá hotové poznatky a ukládá si je do paměti.

„Průzkum matematické tvořivosti předškoláků a prvňáků zjistil, že v průběhu prvního roku školní docházky u většiny dětí dochází k výraznému poklesu tvořivosti. S tím klesá i vztah dítěte k matematice a samostatnému myšlení a snižuje se jeho intelektuální sebedůvěra. „Pokud se talentovaným žákům nedostane péče na prvním stupni, tak na druhém stupni lze odhalit už jen ty nejprůkaznější talenty," podotýká Jitka Michnová. „A čím je země menší, tím více péče musí věnovat vzdělávání své mládeže, protože své špičkové vůdčí lidi vybírá z menšího počtu," dodává Milan Hejný.

Jak poznání uvést do škol?

Jak vytvořit bohaté soubory vhodných úloh, jejichž řešením třída opravdu celou matematiku prvního stupně objeví? Právě na tom tým profesora Hejného pracuje. Učebnice předpokládají, že učitel nic žákům nevysvětluje, pouze organizuje diskusi. Pro mnohé učitele je sice tato silně netradiční cesta výuky těžko pochopitelná, ale ve všech sledovaných třídách, kde dokázali kantoři překonat tradiční postupy, pozorujeme výrazný vzestup znalostí žáků, ale hlavně jejich radost z matematiky. Projevuje se to v soutěžích, v nichž se tyto třídy umísťují na předních místech, přičemž i nejslabší žáci vykazují nadprůměrné výsledky.

Podobné hry jako s dětmi fungují i na kantory, demotivované stavem českého školství. „A nevěřili byste, jak to funguje," popisuje Milan Hejný poznatky z praxe. Není proto divu, že o přelomovou metodu projevili zájem i odborníci z Polska či Kanady. „Těší nás to, ale největší radost bychom měli, kdybychom dostali odpovídající prostor doma v ČR," uzavírá Milan Hejný.

Osvícený přístup sice projevili domácí i zahraniční investoři, širšímu rozvoji metody však brání nedostatek prostředků na školení učitelů. A ministerstvo školství reaguje stejně nekvalifikovaně jako vždy: jednu žádost o grant zamítlo, o osudu druhé už půl roku diskutuje...

zdroj: nakladatelství Fraus, mediakom.cz

Vstoupit do galerie | 14 Báječné recepty (nejen) pro mlsné nastávající maminky