Mám už matky plné zuby, je prostě nesnesitelná!
„Myslíte si, že není nic horšího než bydlet v pubertě s matkou? Zkuste bydlet v pubertě s mojí matkou - ta totiž pracuje doma!" vzpomíná na svá telecí léta dnes už o něco (málo) moudřejší studentka Leontýna.
„Myslíte si, že není nic horšího než bydlet v pubertě s matkou? Zkuste bydlet v pubertě s mojí matkou - ta totiž pracuje doma!" vzpomíná na svá telecí léta dnes už o něco (málo) moudřejší studentka Leontýna.
„U běžnýho puberťáka se veškerý omezování, nakazování, zakazování a další šikanování odehrává převážně v krátké době, kdy se puberťák a rodič v bytě sejdou. Ale zkuste si žít pod jednou střechou s matkou, co má na obtěžování okolí mnohem víc času, příležitostí a důvodů!" stěžuje si. V jejím hlase zní i po několika letech rozhořčení spravedlivých...
Zpruzená už od rána
„Nesnesitelnost zpruzené matky svobodného povolání často narůstá do extrémních výšin. Samozřejmě to většinou odnese ten, kdo je nejblíž. Podle zákona padajícího exkrementu to obvykle bývá právě chudák puberťák," rozohňuje se Lea u vědomí někdejších smrtelných křivd.
„Taková matka totiž furt smrdí doma, remcá, že nic nestíhá, že co si neudělá sama, to nemá... To všechno doprovází neustálé komandování typu Udělej tohle! Udělej tamto! Tohle nesmíš! Do toho sem tam přihodí životní moudro (Počkej, až budeš mít svoje děti, oni ti to vrátí!), chytrou radu ohledně oblékání (V tomhle chceš jít? Vždyť je ti vidět až do žaludku! A co to máš proboha na hlavě? Panebože ty snad nemůžeš být moje dítě!) nebo třeba mezilidských vztahů (Ještě někdy že uvidím tahat se s podobnou existencí - čímž míní puberťákovu aktuální životní lásku - tak tě normálně vydědím!). No prostě to s ní vůbec není lehký!" uzavírá slečna lamentaci.
Věčně nasupený spratek
"Děti v pubertě za své jednání z velké míry nemohou, doslovně je zradil mozek. Překotnými změnami prochází hlavně čelní lalok, mozeček a mezimozek, což má negativní vliv na jejich chování," komentuje pražský pediatr Jiří Smutný vývoj -náctiletých.
„To jsou úžasné teorie, ale vykládejte je rodičům! Jednoho dne se mi najednou místo roztomilé holčičky vloudilo domů skřetí mládě: věčně nasupený, ukřivděný, vztahovačný a podrážděný spratek. Ani vysoká zvěř v období, kdy je třeba chránit mláďata, nebyla tak stádní jako moje dospívající dcera! Rasty, dredy, piercing - vyzkoušela úplně všechno co spolužačky. Z blonďatého andílka s vlasy po lopatky se stala rozježená a potetovaná divoženka s ostnatým obojkem kolem krku," vzpomíná dnes už s úsměvem maminka Majka.
Pomohla až macecha
Tehdy jí ale moc do smíchu nebylo. „Jo - všichni říkají - buďte na ně laskaví, nemůžou za to... Tak těm bych tehdy Týnku s radostí půjčila! A na hodně dlouho. Přes den jsem se hádala s dcerou, po večerech plakala do polštáře a v noci snila o internátech, kam se posílají patnáctileté holčičky a vracejí se až po dosažení plnoletosti. Osvícená zařízení! Nakonec mě zachránil bývalý manžel. Vzal si dceru ke své nové rodině. A ejhle - stačily čtyři měsíce s macechou, a domů se mi pokorně vrátila úplně jiná holčička... Dodnes jsem celé jejich rodině za tuto srovnávací lekci velmi vděčná - i když možná ani nebyla úmyslná," uzavírá Majka.
Co se s nimi děje?
- Mozek pubescentů se vyvíjí překotně a po velkých skocích.
- Čelní lalok šedé kůry mozkové prodělal mezi desátým a dvanáctým rokem života obrovské změny, nyní však začíná stagnovat a zmenšuje se. Důsledky? Čilý šikulka ze základní školy se na gymnáziu změní v otupělého ignoranta či nezodpovědného hazardéra se slovníkem dlaždiče. Vývojem přetížená část mozku prostě nestíhá.
- Také mezimozek, centrum motivace, vyhlásil dlouhodobou stávku, aby měl čas se rozvinout.
- A mozeček, centrum rovnováhy, držení těla a koordinace pohybů? Ten čeká několik let vývoje, kdy se bude puberťák hrbit, klátit a neohrabaně do všeho vrážet! Není divu - nohy i ruce se prodloužily a těžiště zásadně změnilo, aniž na to hlava stačila zareagovat.