Je váš potomek na štíru s matikou? Vůbec to nemusí znamenat, že je hloupý. Někteří odborníci totiž dělí inteligenci na několik rozdílných druhů - třeba má vaše dítě jiné skvělé dispozice.

Když se o někom řekne, že je inteligentní, předpokládá se, že umí řešit logické problémy. Logické myšlení není ale všechno. Dítě, které se hůř učí matematické operace, nemusí být méně inteligentní. Může být silnější v jiném druhu inteligence, například v učení cizích jazyků. Existuje totiž teorie, podle níž má člověk několik v podstatě na sobě nezávislých druhů inteligence, přičemž v některých dosahuje vyššího stupně  a u některých zase menšího. Právě proto můžeme slyšet věty typu "Náš Honza nemá hlavu na fyziku" nebo "Janička nemá hudební sluch", ačkoliv jde o jinak o bystré a chytré děti.

Teorie mnohostranné inteligence

Tzv. teorie mnohostranné inteligence vyvolala diskuzi odborné veřejnosti v 80. letech minulého století. Pojem prezentoval americký psycholog Howard Gardner, který rozdělil inteligenci na 7 základních druhů: lingvistickou, matematicko-logickou, hudební, vizuálně prostorovou, tělesnou, sociální a osobní. Podle něj by se proto mělo ke každému člověku přistupovat individuálně a neměřit v IQ testech celkovou inteligenci, nýbrž každý druh zvlášť.

Druhy inteligence

Logicko-matematická inteligence zahrnuje numerické schopnosti, abstraktní myšlení, schopnost logické analýzy a logického usuzování. Nejvíce se blíží tradičnímu pojmu IQ. Projevuje se při práci s čísly, řešení kombinačních úloh a příkladů na logiku, ovlivňuje schopnost uspořádaného myšlení. Bez tohoto druhu inteligence by špatně pracovali vědci a technici. Pokud dítě vyniká v této oblasti, bude se patrně orientovat na technické předměty nebo přírodní vědy.

Verbálně-jazyková inteligence ukazuje, jak dobře umí dítě zacházet s jazykem a vyjadřovat se v něm ústně i písemně. Nadaní jedinci jsou dobří v psaní, čtení a vyprávění příběhů, snadno se učí nový jazyk. Pokud má váš potomek právě tento druh inteligence, může jej uplatnit v dramatickém kroužku, při studiu jazyků, práci s texty. Patrně mu v budoucnu nebude činit velké problémy studium literárních oborů či žurnalistiky. 

Vizuálně-prostorová inteligence znamená schopnost představovat si věci v prostoru a orientovat se v něm, řešit puzzle či hlavolamy. Děti s touto inteligencí mají dobrou vizuální paměť, dokážou navrhovat a tvořit plastické věci. Uplatní se v keramických dílnách, sochařství a oborech, které pracují s navrhováním a konstrukcí předmětů.

Hudební inteligence zahrnuje poslechové schopnosti, cítění rytmu a hudby; takto nadané děti mají dobrý hudební sluch, bývají dobré ve zpěvu a hře na hudební nástroje. Své schopnosti uplatní ve sborech či tanečních kroužcích (pokud disponují zároveň tělesně-pohybovou inteligencí). Při učení si rády pouštějí hudbu na pozadí.

Tělesně-pohybová inteligence umožňuje výborně zvládnout vše, co zahrnuje pohyb: sporty, tanec, manuální dovednosti. Takové děti často mají pohybovou paměť - spíše než obrazy nebo slova si pamatují věci skrze své tělo. Pokud je některé dítě skutečně nemotora, nemá tuto inteligenci dostatečně rozvinutou.

Sociální a osobní inteligence - tyto poslední dva související druhy inteligence nabývají na významu především v posledních letech, kdy rozvoj moderní společnosti vyžaduje schopnost spolupráce a týmového jednání v zaměstnání. Projevují se v mezilidských vztazích a při jednání s jinými lidmi; lidé s vysokou sociální inteligencí jsou citliví na náladu ostatních a dobře pracují ve skupině. Odpovídajícím způsobem vnímají sebe sama a empatie jim umožňuje pochopit okolí a dobře s ním vycházet.

Líbí se vám Gardnerova teorie mnohostranné inteligence? Myslíte, že je pravdivá? Diskutujte pod článkem!

zdroj: Dimenze myšlení, Portál, Praha 1999, diplomky.net, online-iq-testy.cz

Vstoupit do galerie | 24 Legoland, Dinopark, Disneyland: Co všechno tam uvidíte?