Je hloupý, nebo jen líný: Jak poznat studijní typ?
Váš potomek nosí občas čtyřky. Je tedy hloupý, nebo jen líný? Co vlastně znamená být studijní typ?
Váš potomek nosí občas čtyřky. Je tedy hloupý, nebo jen líný? Co vlastně znamená být studijní typ?
"Asi před rokem jsem doučovala chlapečka, kterého škola vůbec nebavila. Když jsem se ptala proč, odpovídal, že učit se nemá smysl. Dále jsem se ptala proč a on rozhodně odpověděl: Protože jsem hloupý," vypráví Adéla Zelenda Kupcová ze společnosti Scio.
"Děti ve třídě se totiž samy mezi sebou dělily na ty chytré jedničkáře a hloupé - všechny ostatní. A učitelé to do jisté míry podporovali, takže chlapec rezignoval na učení. Přijal prostě nálepku, kterou mu ostatní přidělili," vysvětluje.
Past negativních a pozitivních nálepek
Podobně se děje mnoha dalším dětem, které přijmou negativní hodnocení zvnějšku. Přitom je mnohdy jejich potenciál velký - a oni ho zahazují, protože si nevěří. Víte, jak to dopadlo s chlapcem z úvodu?
Čtěte také: Šteffl: Školní třída je pro rozvoj mozku nevhodná
"Jakmile jsme přestali hodnotit jeho schopnosti a zaměřili se na pochvalu úsilí, byť třeba vedlo k chybě, neuvěřitelně se zlepšil," prozrazuje Adéla Zelenda Kupcová.
Děti nálepkám věří
S pozitivním hodnocením to ovšem není také jednoduché. Většina rodičů a učitelů děti neshazuje, naopak je chválí, snaží se je podpořit a dodat jim sebevědomí. A tak děti často slyší: Jsi chytrý. Nebo: Jsi velice nadaná. A slyší to samozřejmě rády. Přestanou se však dál snažit učit a rozvíjet.
Jak potvrdil výzkum Standfordské univerzity, děti na základní škole vytvářejí obraz sebe sama do velké míry podle toho, jak je hodnotí okolí. Zatímco negativní nálepky vedou k rezignaci na jakoukoli snahu, pozitivní je brzdí strachem z chyb.
Při zkoumání byly děti dosahující obdobných výsledků rozděleny do dvou skupin a zpracovávaly testy. Následně dostaly výsledky, které vedle počtu získaných bodů obsahovaly i slovní hodnocení.
Dětem z první skupiny psychologové sdělili: Dosáhl jsi skvělého výsledku, je vidět, že jsi velice chytrý a od přírody nadaný. Dětem z druhé skupiny napsali: Dosáhl jsi skvělého výsledku, je vidět, že ses velice snažil.
Doporučujeme: Škola očima žáků: Nuda, rezignace, demotivace
Po týdnu děti dostaly další testy, které byly obtížnější než předchozí. Děti označené za chytré přitom obtížné úlohy vzdaly ze strachu, že se prokáže, že nejsou až tak chytré. Naopak "snaživé" děti se odvážně pustily i do obtížných úloh a měly radost ze samotného procesu řešení, byť občas chybovaly.
Chválit, nebo nechválit?
Jak to tedy dělat: Chválit, nebo ne? Zejména mladší děti chválu do značné míry potřebují, protože si obtížně tvoří objektivní obraz sebe sama bez toho, aby jim druzí nastavovali zrcadlo.
Je ovšem dobré jasně uvádět, čím si pochvalu zasloužily. V první řadě by měla být ceněna snaha, úsilí, nápaditost a tvořivost, nikoli vlastnosti, vrozené schopnosti či osobnostní rysy.
Jak poznáte studijní typ?
Ani se o to nesnažte! Jde pouze o další nálepku, hluboce zakořeněnou v myslích pedagogů i rodičů.
Rodiče si pod ní představují rozumové schopnosti a hodnotu IQ. Ta přitom není pro studijní úspěch jedinou a rozhodující veličinou. Jistě i vy znáte člověka, který základní školu prolézal s odřenýma ušima, ale pílí to dotáhl daleko. Nebo si naopak vzpomene na jedničkáře považovaného za talentovaného až zázračného, který nenašel vášeň pro nějaké téma a jeho další osud není zrovna růžový.
Zaměřte se proto na to, co dítě zajímá, protože motivace rozhoduje o tom, s jakým nasazením a chutí se do učení pustí. Studijní typ totiž není jen dítě s vysokým IQ, ale zejména to, které je zvídavé, učení je baví, je motivované a má o něco zájem. Inteligence a další vrozené schopnosti jsou totiž jen dílkem skládačky toho, zda v životě uspějeme a budeme šťastní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Škola má roli fackovacího panáka, říká školní psycholog