Děti by měly jíst hlavně hovězí maso, kuře nestačí

O tom, zda dítě bude prospívat, přitom rozhoduje prvních 1000 dní života. Výživa českých dětí je však příliš monotónní. Mrkev, kuře a brambory k optimálnímu vývoji nestačí, dětem chybí hlavně hovězí maso a vhodné mléko.

Foto: Isifa/Thinkstock

mon 19. 8. 2014

Zásadním předpokladem pro zdraví je pestrá a nutričně vyvážená strava. Zkušenosti odborníků však ukazují, že výživa českých dětí je příliš monotónní. Jenže mrkev, kuře a brambory k optimálnímu vývoji nestačí.

Jednotvárný jídelníček může mít za následek oslabení imunity a nedostatek látek potřebných pro správný vývoj. O tom, zda dítě bude prospívat, přitom rozhoduje prvních 1000 dní života.

Zdraví člověka lze totiž nejvíce ovlivnit v dětství. Od 1. do 3. roku věku se výrazně rozvíjejí psychomotorické schopnosti dítěte i celý organismus. Přitom pouze 20 % je dáno geneticky. Zbylých 80 % mohou ovlivnit rodiče prostřednictvím životního prostředí a stravování. Pestrost stravy je přitom hlavním pilířem.

V půl roce to vypukne

Kolem 6. měsíce života končí období výlučného kojení nebo mléčné kojenecké výživy. Dítě už má vyšší nároky na složení a energetickou hodnotu potravy. Je nutné začít zavádět nemléčné příkrmy.

Čtěte také: Příkrmy aneb Proč dnešní matky dětem nevaří...

"Jako první se doporučuje zařadit zeleninu. Neomezujte se však jen na mrkev. Už první strava by měla být dostatečně pestrá. Do jídelníčku postupně přidávejte potraviny obsahující lepek a další alergenní potraviny, na které by si tělo mělo zvyknout. Nezapomínejte na potraviny s dostatečným obsahem železa, tedy na maso - především hovězí nebo telecí," radí doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., vedoucí kolektivu autorů Doporučení pro výživu kojenců a batolat z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Fakultní nemocnice Motol.

Příkrmy do 1 roku života nesolte ani nedoslazujte, abyste nepřispívali k možnému rozvoji obezity a kardiovaskulárních onemocnění. Do 2 let se vyhněte nízkotučným potravinám. A neoddalujte podávání cereálií, roste tím riziko vzniku alergie na bílkoviny pšenice.

Doporučení na prvních 1000 dní života

První nemléčnou stravu zařaďte do výživy včas, nejdéle v půl roce věku.
Omezte konzumaci jednoduchých cukrů (sladkostí) a vybírejte vhodné tuky.
Dbejte na dostatečný a pestrý příjem zeleniny a ovoce.
Dbejte na dostatečný a pestrý příjem masa.
Dbejte na dostatečnou konzumaci mléka a mléčných výrobků.

Maso nejen z kurníku!

U zeleniny maminky moc chyb ve stravování nedělají. Začínají mrkví, brambory, hráškem, brokolicí, květákem. Později přidávají kedlubnu, špenát, cuketu, červené zelí a další.

Doporučujeme: 5 superjídel pro těhotné: Tady jsou!

Co se týká mléka (zdroj bílkovin a vápníku), maminky ho často dávají méně, než by měly. Doporučená denní dávka pro dítě od 1 do 3 let věku činí 300-500 ml mléka nebo výrobků z něj, děti v tomto věku jich však dostávají sotva polovinu. Pozor ale na samotné kravské mléko! S tím byste měli začínat nejdříve po ukončeném 12. měsíci a klidně až po třetím roce. Lépe bude vystačit si s mléčnou kojeneckou výživou nebo vhodnými mléčnými výrobky (jogurty, tvaroh, některé sýry).

Ještě horší je to s masem (zdroj bílkovin, železa a vitamínu B). Nejvhodnější je libové hovězí, telecí, kuřecí, krůtí, králičí, vepřové a jehněčí. Od půl roku věku jsou vhodné i ryby (vícenenasycené mastné kyseliny, u mořských ryb také jód).

Děti ovšem nejčastěji dostávají kuřecí maso, následované králičím. Často proto mívají nedostatek železa, protože kuřecí maso ho obsahuje asi třikrát méně než červené vepřové a hovězí. "Rodiče by proto měli do jídelníčku dětí zařazovat hovězí maso mnohem častěji. Správný podíl se nedá přesně vyčíslit, ale rozhodně by měl být vyšší než padesát procent," uzavírá docent Bronský.

zdroj: 1000dni.cz