Zatímco část rodičů se snaží dávat dětem až do tří let věku pouze kojenecká nebo batolecí mléka, jiní už od prvních narozenin zařazují obyčejné kravské mléko.

S přibývajícím věkem dětí se navíc objevuje otázka, nakolik mléko ještě potřebují a čím ho případně nahradit. Jaký postup doporučují lékaři?

Doporučujeme: Syndrom první lahvičky: Jak přejít na kojeneckou láhev?

Podle nich by děti do jednoho roku včetně neměly dostávat běžné kravské mléko, protože obsahuje příliš mnoho bílkovin a naopak málo vitaminů včetně důležitého vitaminu D. Ten je zásadní pro vybudování pevných kostí. V kravském mléce je rovněž málo železa.

Speciální mléka pro nemocné

První čtyři měsíce života by mělo dítě dostávat výhradně mléčnou výživu, a to nejlépe mateřské mléko, případně umělá mléka určená nejmenším dětem. Případně je možné na základě doporučení lékaře volit mléčné formule pro děti se specifickými obtížemi: antirefluxovou, se sníženým obsahem laktózy, se štěpenou bílkovinou.

Pokud maminka nekojí a děti mají rodinnou zátěž atopického onemocnění nebo sklony k alergiím, může používání hypoalergenní formule vznik zdravotních problémů oddálit. Nemá však smysl podávat tato speciální mléka dětem, které žádné potíže nemají ani nehrozí, že by je zdědily.

Když mléko, tak plnotučné

Od ukončeného prvního roku života může dítě dostávat kravské mléko, pokud možno plnotučné. Pokud však rodiče nadále preferují umělé mléko s konstantním obsahem vitaminů, železa a bílkovin, není to problém a mohou v jeho používání pokračovat. Je vhodné, aby ho volili s ohledem na věk a aktuální hmotnost dítěte.

Pokud jde o běžné mléko, je dobré sáhnout například po tom s označením bio. Naopak se nedoporučuje podávání mléka ošetřeného UHT technologií neboli trvanlivého. Nevhodné je také čerstvé mléko z automatů, protože až na výjimky není pasterizované a hrozí tak přenos listeriózy či tuberkulózy.

Více o výživě dětí se dozvíte na Babyweb.cz >>

Plnotučné mléko by dítě mělo dostávat do dvou až tří let stejně jako ostatní plnotučné mléčné výrobky, protože cholesterol je pro děti a jejich vývoj důležitý, navíc se ví, že zdaleka ne všechny jeho složky jsou škodlivé.

Po třetím roce mohou rodiče začít zařazovat do jídelníčku i nízkotučné výrobky. Vápníku je v nich stejně, pozor však, aby nebyly zbytečně zahušťované škrobem či doslazované umělými sladidly. Odstředěné mléko se k dětské výživě nehodí, protože je málo tuku.

Nechce mléko? Zařaďte tvrdé sýry

Pokud dítě nechce žádné mléko, mělo by dostávat jogurt či tvrdé sýry. Tavené raději ne, obsahují příliš mnoho fosforečných solí. Děti by neměly jíst ani sýry plísňové a opatrnost je na místě také u tvarohu. Do roka by se mu děti měly vyhýbat, protože obsahuje příliš mnoho bílkovin, které by zbytečně zatěžovaly jejich ledviny.

Výhodou tvrdých sýrů je, že se dají podávat více různými způsoby - můžete je například nastrouhat nebo nakrájet na malé kousky a děti je mohou jíst rukama. Pro kojence či batolata je to zajímavé oživení jídelníčku, učí se žvýkat, kousat, polykat, což jsou zásadní dovednosti, které posilují jejich stravovací návyky.

Mléka by dítě mělo pít méně a méně

Pro děti po roce života už by mléko nemělo být hlavní součástí stravy, ale pouze jejím doplněním v množství maximálně 330 ml denně. Na žízeň by mělo pít vodu, případně jiné nápoje, mléko je třeba brát spíš jako potravinu.

Školáci a dospívající děti mohou pít mléko jako občasné oživení, například k snídani. Funguje jako prevence proti budoucímu riziku řídnutí kostí. Je však lépe nahradit ho mléčnými výrobky. A pokud větší dítě mléko nepije vůbec, měli byste mu dodávat vápník jinak, například v oříškách, semínkách, případně rybách. Bílkoviny pak tělu dodají maso a luštěniny.

zdroj: Babyweb.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Proč není kravské mléko vhodné pro malé děti?

V šedesáti přiznala: Adoptoval mě pedofil

Smrt má modrou barvu. Vědci ji viděli