Je jim něco mezi šesti a šestnácti lety. Mají bledou pleť a zářivé černé oči bez bělma. Když do nich pohlédnete, strnete strachem.

Zastavují vás na odstavných parkovištích a škemrají, abyste je svezli. Stopují, žebrají o drobné, snaží se vloudit do vašeho bytu. Koncem 90. let je lidé potkávali v amerických městech Abilene a Portland. Přednedávnem už je zahlédli i ve střední Anglii.

Co jsou vlastně zač? Duchové? Přízraky? Mimozemšťané? Zvláštní přírodní úkazy? Nebo jen výmysly lidské fantazie?

Může za to (jak jinak) novinář

Možná je duchovním otcem těch tajemných dětí spisovatel John Wyndham, který podobný fenomén popsal v románu Midwichské kukačky. Spíš za to ale může texaský reportér Brian Bethel. Ten v roce 1998 publikoval sérii krátkých hororových novel, mezi nimiž byly i příběhy o dětech s očima bez bělma.

Doporučujeme: Nejzáhadnější místa ČR: Hřbitov z Erbenovy balady

"Zastavil jsem na parkovišti a když jsem znovu usedal do vozu, přišli ke mně dva teenageři a prosili, abych je svezl. Už jsem málem vyhověl, ale pak jsem jim pohlédl do očí a ztuhl hrůzou. Byly černé, černé jako uhel, bez duhovky, bez bělma. Padl na mě strach a panika. Odmítl jsem, skočil do auta a v hrůze ujížděl, jako by mi za patami hořelo," vyprávěl.

Novinář prý nebyl jediný. V Texasu se podobných zjevů vyskytlo víc. U paní Adele zaklepaly v noci přímo u dveří. "Pusťte nás dovnitř," prosily dvě desetileté děti, "potřebujeme do koupelny." Jenže i v ní vyvolal pohled do bezedných černých očí děs, takže jim rychle zabouchla před nosem.

Podobné děti obtěžovaly také turistu kempujícího v přírodě za městem. Klepaly dokonce na ubikace mariňáků. Vždy chodily ve dvou. Vždy se snažily vetřít do něčího soukromí. A pokaždé spustila psychika lidí, na něž pohlédli panický alarm.

Jestli se nebojíte, můžete jim pohlédnout do očí i vy:

Jsou už i v Evropě?

Příběhy Briana Bethela převzala v roce 2012 televizní série Monstra a mystéria Ameriky. Téhož roku se objevil horor Black Eyed Kids. Děti s bezednýma černýma očima ovládly internet a tisk. Loni jim britský bulvár Daily Star věnoval tři velké příběhy na titulní straně. Letos popsala podobné setkání třetího druhu listu The Mirror čtenářka s pseudonymem Mrs Kelly.

Čtěte také: Když mrtví hovoří, děti to slyší

Proběhlo prý v městečku Cannock Chase v hrabství Staffordshire ve střední Anglii. "Byly jsme se s dcerou projít, když jsme zaslechly, jak křičí dítě. Zdálo se to hodně blízko, tak jsme šly za zvukem. Chvíli jsme marně někoho hledaly. Pak jsme se otočily, a najednou tam stála holčička. Bylo jí sotva deset a dlaně držela na očích. Když jí ruce klesly a otevřela oči, měla úplně černé duhovky bez duhovky, bez bělma. Popadla jsem dceru za ruku a strhla stranou. Když jsem se znovu na to místo podívala, dítě bylo pryč," vypráví.
 
Co by se stalo, kdyby lidé při setkání nezpanikařili nad podivným zjevem a pozvali černooké děti dál? Chtějí jim ty zvláštní bytosti ublížit? A kdo vlastně jsou: Mimozemšťané, démoni, upíři, duchové, jiný živočišný druh?

Či snad jen moderní městská legenda? Lidé přece odpradávna milují tajemné příběhy. Vyprávění z říše fantazie nám totiž na chvíli nechává zapomenout na starosti všedního dne.

úvodní foto: Praha-levne.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Chlapec se vzpomínkami mrtvého: Zabili mě ve válce!

Učitelka svedla dvanáctiletého. Slaví 10. výročí svatby

8 typů mužů, kteří nestojí za vaši pozornost