Co to jééé? A próóóč? aneb Mluvení je dřina
„Když se dítě učí mluvit, je to nejvíce zatížený duševní pracovník na naší planetě. Naštěstí o tom nemá nejmenší tušení," praví ruský básník Korněj Čukovskij. Má pravdu. Jak tedy můžete svým potomkům tuto dřinu usnadnit? Poradíme vám!
„Když se dítě učí mluvit, je to nejvíce zatížený duševní pracovník na naší planetě. Naštěstí o tom nemá nejmenší tušení," praví ruský básník Korněj Čukovskij. Má pravdu. Jak tedy můžete svým potomkům tuto dřinu usnadnit? Poradíme vám!
Dítě začíná mluvit kolem prvního roku života. Každé batole je ovšem jiné, přináší si do života vlastní jedinečnou výbavu a obklopuje ho prostředí typické jen pro jeho rodinu. Proto má také vývoj každého dítěte své specifické rysy, kterými se liší od ostatních. U některých dětí je velmi pozvolný a plynulý, dítě získává nové dovedností krok za krokem. Jiné děti se vyvíjejí ve skocích. Období, ve kterých se velmi snadno učí, se střídají s obdobím klidu.
Pokud se řeč dítěte nerozvíjí, může to mít mnoho příčin. Je-li však zdravé, jeho psychomotorický vývoj je bez odchylek, má vhodné podmínky pro rozvoj řeči, a přesto do tří let věku nezačne mluvit, nazýváme toto období prodloužená fyziologická nemluvnost. Není třeba se zneklidňovat, takové dítě potřebuje jen více trpělivosti a času.
Opakování - matka výmluvnosti
Rodiče svým přístupem ovlivňují rozvoj formy i obsahu řeči dítěte. Aby si dítě osvojilo správnou artikulaci hlásek, potřebuje opakovat mnohokrát slovo, ve kterém se hláska vyskytuje. Musí tak činit v různých situacích a musí vědět, jak na to. Využívá k tomu své smysly a naši ochotu opakovaně vše znovu a znovu předvést. To klade nároky nejen na ně, ale také na vychovatele. Aby se úspěšně dařilo, je třeba řídit se několika zásadami:
- Na dítě vždy mluvíme správným mluvním vzorem, nešišláme, slova nekomolíme.
- Tempo řeči má být klidné, pro dítě srozumitelné.
- Modulace řeči by měla být výrazná, ale ne přehnaná.
- Po dítěti slova správně artikulačně opakujeme, nehodnotíme nedostatky.
- Umožníme dítěti sledovat při mluvení náš obličej.
- Aktivitu střídáme s odpočinkem, dítě nepřetěžujeme zbytečně dlouhými činnostmi, dodržujeme pravidelný režim spánku a bdění.
- Hojně si s dítětem zpíváme, říkáme rýmovačky, čteme jednoduché pohádky a příběhy, prohlížíme knížky, komentujeme činnosti, zapojujeme ho do aktivní komunikace při hrách.
- Vyvarujeme se drilu. Je zakázáno používat výzvy typu „řekni"! Chuť dítěte mluvit nesmí být vynucená, podporujeme jeho mluvní apetit poskytováním pozitivní zpětné vazby.
Jak to začíná
Dítě nejprve používá jednoslovná, často i jednoslabičná vyjádření, která mají spojitost s aktuálními situacemi (pápá, ham), osobami (táta, máma, bába), zvířaty (haf, mňau, bé) a věcmi (hop, tú). Tato vyjádření představují celou větu. Když dítě řekne „tú", může to znamenat „koukej, mám auto" nebo „vidím, jak jede auto" nebo „pojedeme autem".
Citoslovce vůbec jsou v jeho řeči velmi častá, nahrazují slovesa: hop = házím, házej, ham = chci jíst, jím, mám hlad, pa = jdu pryč atd. Tím, jak reagujeme, opakujeme a větu dopovíme, dáváme dítěti pozitivní zpětnou vazbu a umožňujeme mu rozšiřovat jeho aktivní slovní zásobu. Spojováním pak může vzniknout věta s více slovy: Táta pa tú. Máma dá ham.
Slovní zásoba se postupně rozšiřuje v závislosti na dostatečném množství podnětů a na komunikačních příležitostech, které dítě má. Pokud podporujeme jeho mluvní apetit, mívá kolem druhého roku aktivní slovní zásobu kolem 100 slov.
Slyšet, vidět, bavit se
Vývoj mluvy podporují i ostatní smysly. Zásadní význam má kvalitní sluchové vnímání. Dítě se musí naučit poznávat rozdíly mezi jednotlivými zvuky, poznávat rozdíly mezi kvalitou artikulovaných hlásek. Na vývoj řeči má také vliv zrakové vnímání. Dítě velmi pečlivě sleduje naše mluvidla a snaží se napodobovat jejich postavení při artikulaci. Je tedy důležité, aby mělo dítě možnost svůj mluvící protějšek nejen slyšet, ale také vidět.
Mezi druhým a třetím rokem je zpravidla dítě dostatečně vybaveno na to, aby se jeho řeč mohla zkvalitňovat ve své formě i obsahu. Slovní zásoba aktivní i pasivní se úměrně zkušenostem a podnětům rozvíjí a zvětšuje. Dítě si postupně osvojuje artikulaci většiny hlásek, začíná řeč používat k dorozumění a uspokojení svých potřeb, ovlivňuje jí prostředí kolem sebe, a to k velké radosti celé rodiny. Řeč se pro něj stává potřebou i prostředkem k zábavě a radosti.
zdroj: Babyweb.cz
Jak přežít dětské otázky
Někdy kolem třetího roku se u dítěte mohou začít objevovat první otázky „Co to je?" a v zápětí „Proč?" Jejich smyslem není jen získat potřebné informace, dítě se opakovaně ptá na stejné věci stále dokola, ačkoli odpovědi zná. Nejde mu totiž až tak informace, ale hlavně o navázání kontaktu a posilování zpětné vazby rodiče. Dítě nám tak sděluje, že má chuť mluvit. Rodiče by proto měli reagovat na tyto výzvy trpělivě a dítě neokřikovat, přestože to vůbec není jednoduché...--------------------------------------------------------------------------------
Kdy je potřebná návštěva logopedie?