Co se stane, když dítě spolkne baterii? Může umřít!
Kojenci a batolata mohou ze zvědavosti spolknout cokoliv, dokonce i knoflíkové a čočkové baterie. Stává se to nejčastěji dětem mezi šestým měsícem a půldruhým rokem. Na první pohled banální záležitost se u nich může změnit v drama, kdy jde o život.
Kojenci a batolata mohou ze zvědavosti spolknout cokoliv, dokonce i knoflíkové a čočkové baterie. Stává se to nejčastěji dětem mezi šestým měsícem a půldruhým rokem. Na první pohled banální záležitost se u nich může změnit v drama, kdy jde o život.
Kyselina chlorovodíková ze žaludku totiž rozruší ochranný kov a látky obsažené v monočlánku (roztok hydroxidu sodného nebo draselného) poleptají sliznice. "Na našem pracovišti jsme zaregistrovali už deset případů polknutí baterií. Tři z nich měly velmi vážný průběh a v tom posledním šlo dokonce o život ročního dítěte. Spolklo knoflíkovou baterii a museli jsme mu při složitém zákroku odoperovat kus jícnu, protože tkáň byla vážně poleptána," potvrzuje doc. MUDr. Zdeněk Kabelka, Ph.D., přednosta kliniky ušní, nosní a krční nemocnice v Motole a přední český specialista na tuto problematiku u dětí.
Nejhorší jsou knoflíkové
Čočkové a knoflíkové baterie (obvykle průměru 8 až 12 mm) najdete všude: v ovladačích, kalkulačkách, hodinkách, kamerách, hračkách i v teploměrech. A není nic snadnějšího, než aby se zvědavému dítěti rozpadla pod rukama hračka na baterii, a ono lákavý, lesklý, malý knoflík ochutnalo... Kromě udušení mu v té chvíli hrozí i poleptání, otrava a krvácení.
"Nejnebezpečnější jsou větší, ploché knoflíkové baterie, které mají dostatečnou kapacitu a dokážou se přilepit ke stěně jícnu. Drobné baterie do sluchadel se při troše štěstí v žaludku obalí zbytky potravy a projdou zažívacím traktem," upřesňuje Zdeněk Kabelka.
Změny nastávají už po minutě
Na možné cizí těleso v zažívacím ústrojí upozorní slinění, chrapot, sípot, obtížné nebo bolestivé polykání, bolest za hrudní kostí či v nadbřišku, žaludeční nevolnost či zvracení. Klinický průběh u spolknutých baterií závisí na mnoha faktorech - na místě, kde baterie uvízne, době kontaktu se sliznicí, zbytkové voltáži a chemickém složení baterie. Na poškození sliznice se podílí několik mechanismů: uvolnění alkálií z baterie při jejím rozpadu, nová tvorba alkálií a elektrický výboj, kdy stejnosměrný proud o síle 1,5 V způsobí nízkovoltážní poranění.
Čtěte také: David, chlapec z bubliny - život strašnější než smrt
"Jakmile dojde k polknutí, je to jen otázka souhry náhod a neodvolatelných fyzikálních zákonů. U louhů a kyselin víme, že už po minutě je pozdě na nějaké neutralizační techniky. Největší zdravotní nebezpečí při náhodném polknutí baterie způsobuje elektrický proud mezi relativně blízkými elektrodami - dojde k takzvané devitalizaci až karbonizaci tkáně, po níž následuje její nevratný rozpad.
Zkoušeli jsme účinek na stěně prasečího jícnu (viz foto): během dvaceti minut byly naprosto jasně viditelné změny. Uvíznutí baterie v jícnu proto vyžaduje bezprostřední odstranění, protože k poleptání dochází do hodiny a k perforaci už za čtyři hodiny," upozorňuje docent Kabelka.
Pozdě bycha honit
Pokud už dítě baterii spolkne, je nutné dopravit ho co nejrychleji do nemocnice, nejlépe takové, která se specializuje na endoskopické výkony u malých dětí (například dětské ORL FN v Motole nebo ORL v dalších fakultních nemocnicích).
Co může rodič udělat, než se dítě dostane k odbornému ošetření? "Už nic - na riziko musí myslet předtím, dítě prostě nesmí baterii spolknout. U velkých, plně nabitých knoflíkových baterií lze očekávat značné problémy a nemůžeme vyloučit ani úmrtí. Podle statistik umře každé desáté dítě, které baterii spolkne," uzavírá Zdeněk Kabelka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Výchova asijských rodičů: Krutost a ponižování!
Vážné varování: Nesahejte těhotným na břicho!
18 nejzajímavějších kočičích plemen