"Co mám dělat, když mi můj syn říká blbá krávo? Jenom jsem ho požádala, aby vynesl smetí," říká jedna z pacientek Antona Hergenhana. Rodiče, kteří za ním během jeho téměř dvacetileté praxe přicházejí, byli často úplně bezradní.

Když se ptáte, co máte s takovým dítětem dělat, je to dobře. Znamená to, že jste nad ním nezlomili hůl a nechystáte se rezignovat. Změna je možná, jen se připravte na to, že není úplně jednoduchá. Děti dokážou pozitivně měnit svoje chování, ale pouze pokud jsou brány vážně, říká ve své knize s názvem Agresivní dítě? psycholog Anton Hergenhan.

"Se mnou je všechno v pohodě, blbí jste vy"

Potíž je ale v tom, že dítě, které se chová tak, že to vzbudí naši negativní pozornost, si nemyslí, že je s ním cokoliv špatně. To, že se na svou dceru či syna rozzlobíme, jim dává pocit moci, vytrhují nás tak z nevšímavosti. Podvědomě si mohou říkat: "Podívej, co dokážu, když dovedu vyvést mámu a tátu tolik z míry." Ať chceme, či nikoliv, jsme vzorem pro naše děti, jak zacházet s emocemi. Jakkoliv je to pro nás těžké, měli bychom zůstat v klidu.

Záleží na věku

Je potřeba rozlišovat, jak staré je vaše vzteklé dítě. Pokud je to batole, které objevuje svět, nastavte jasná pravidla. Nemá smysl vysvětlovat mu, aby se vcítilo do kamaráda na pískovišti, kterému rozšlapalo bábovičky. Ve chvíli, kdy se opět schyluje ke konfliktu, jednoduše ho odveďte s větou: "Druhým hračky neničíme." Neustále pojmenovávejte, co se děje. "Zlobíš se, protože ti nechci koupit bonbony. Máš na ně chuť. Doma nás čeká oběd." Předškolák rozumí svým emocím ještě víc, proto když s ním budete analyzovat, že je smutný, protože ho děti nezapojily do hry, pochopí, co se s ním děje. Velké změny v psychice přichází od 11 do 15 let věku, kdy máte pocit, že svou ratolest nepoznáváte.

Zde i nadále platí, že pokud máte vybudované od raného dětství pevné pouto, mluvte spolu. V případě, že vztek překračuje běžnou normu (agrese vůči spolužákům, pravidelné rvačky, nerespektování autorit), je namístě vyhledat psychologa, který se na teenagery specializuje.

Dopřejte si i na mateřské čas jen pro sebe číst článek

Jak ventilovat vztek

Cítit zlost a chtít jí dát průchod je v pořádku. Emoce nejsou dobré nebo špatné, prostě jen existují. Je na dospělých, aby své děti naučili, jak je ventilovat správným způsobem. Nejvíc samozřejmě platí již výše zmíněný osobní příklad. Vždy svému potomkovi ale právo na vztek přiznejte tím, že situaci popíšete.

Jak reagovat na nadávky?

Na začátku článku jsme se setkali s matkou, na kterou se snesly spršky nadávek, když syna požádala, aby něco v domácnosti udělal. Dospívající děti dělají všechno možné, aby nás vyvedly z míry. Je to boj o moc a otázka hranic, které máme nastavené. I když se to zdá sebetěžší, neztrácejte klid. Zhluboka se nadechněte a až poté jednejte. Je důležité, aby vaše hranice s dítětem byly široké, ale pevné. Například: pomáháš v domácnosti a máš nárok na kapesné, chodit ven a podobně.