Civilizace nás válcuje: Neumíme mluvit se svými dětmi
Dítě přišlo na svět se stejnou genetickou výbavou jako naše prababičky. Jeho mozek není připraven na zátěž moderních technologií, komunikace přestává fungovat. To jsou důsledky zrádné civilizace...
V posledních letech se stáváme terčem nekonečného toku informací a slov, často na úkor obsahu a významu. Z řeči se vytrácí její skutečný smysl, ztrácíme potřebu vést dialog. Zapomínáme spolu mluvit, neumíme vyjádřit myšlenky a emoce, trpí naše duše.
V takovém prostředí přivedeme na svět dítě a snažíme se je vychovávat. Již v raném věku ho seznámíme s televizí, s mobilním telefonem, počítačem a dalšími vymoženostmi doby. Ale ono přišlo na svět se stejnou genetickou výbavou jako naše babičky a prababičky!
Jeho mozek není na takovou zátěž připraven, a tak má problémy s chováním, soustředěním, mluvením, pamětí. Kvalita řeči ustupuje do pozadí, vždyť komunikace s počítačem je tak jednoduchá! To jsou důsledky zrádné civilizace…
Povídejme si a napodobujme
Zkusme si uvědomit, kolik času denně trávíme s dítětem a povídáme si s ním. Jde o žalostně krátkou doba na to, aby si osvojilo potřebné komunikační dovednosti. Přitom jsou dostatek příležitosti k mluvení a náš vlastní kvalitní vzor mluvy dva hlavní způsoby, díky nimž si dítě vytváří vztah k okolí.
Doporučujeme: Básničky na mytí rukou, písničky proti šišlání
Ještě nenarozené dítě reaguje na pohodu, ale i nervozitu matky, na zvuky a hluky z okolí, spolupracuje při porodu… Už od prvního kontaktu spolu matka a dítě komunikují verbálně a nonverbálně. Matka se dítěte dotýká, hladí ho a chová, mluví na něj, kojí ho, zpívá mu - to vše je komunikace.
Dítě vedeme a vychováváme tím, co sami děláme, tím, co pociťujeme a co si myslíme. Je to aktivní a inteligentní bytost. Pilně se snaží porozumět všemu, co se kolem odehrává, včlenit se do děje. Potřebuje však čas, protože tento proces jde ruku v ruce s celkovým vývojem organismu.
Zpětná vazba v řeči i výchově
Spojení nemluvněte se světem je velmi omezené. Jak roste a navazuje s okolím kontakty, naučí se rodiče rozlišovat jemné nuance jeho projevů. Reagováním na ně vzniká zpětná vazba, komunikace se rozvíjí. Samo dítě ještě nepoužívá artikulovanou řeč, ale velmi brzy jí rozumí a je schopno na ni reagovat.
Více o komunikaci s dětmi najdete ba Babyweb.cz>>
Opakováním klíčových slov v konkrétních situacích zjišťuje naši libost či nelibost, napodobuje vzory chování. Spíš než potlačovat špatné vlastnosti, je vhodnější dát mu dostatek příležitostí, aby je mohlo v kontaktu s okolím změnit. Úspěch s napodobováním bude mít pouze tehdy, poskytneme-li mu dobrý vzor. A samozřejmě láskyplné zázemí. Totéž platí při rozvíjení řeči - v první řadě je třeba správný mluvní vzor.
Nový život, nové zkušenosti
S novými situacemi vznikají pro dítě nové komunikační zkušenosti. Setkává se s příbuznými, ale i s cizími lidmi, s vrstevníky, s jinými dětmi, v domě se sousedy, na hřišti, na návštěvě, ve školce.
Dochází k posilování a rozvíjení sociálních vztahů. Dítě získává další podněty, do jeho života vstupují jiné autority, musí se začlenit do kolektivu dětí, které dosud neznalo, začíná patřit do nových sociálních skupin. Při nástupu do základní školy se již předpokládá, že bude řečově a komunikačně kompetentní.
Vývoj řeči končí kolem sedmého roku života. Co do té doby nestihneme předat, stane se v dalším vývoji handicapem. Komunikační nedostatky se od této doby obtížně napravují, většinou je potřeba vynaložit více úsilí, trpělivosti a času. Proto předejděte problémům hned v zárodku a od narození - klidně i před ním - na dítě mluvte, mluvte a zase mluvte. Vyplatí se to.
zdroj: Babyweb.cz
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Když spolu mluví mimina: Video k popukání!