reklama

Chcete nechat pokřtít své dítě? Možná vás odmítnou!

Část Čechů považuje křest za přežitek, jiní si říkají „co kdyby" a někteří to prostě považují za cool... Ale nemyslete si, že vám miminko pokřtí jenom tak!

Foto: Isifa/Thinkstock

Křtít je dnes mezi umělci moderní, a tak křtíme leccos: knihy, kalendáře, cédéčka. Ale co děti? Je křest středověký přežitek, nebo celoživotní přínos? Co vlastně nabízí a jak probíhá? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi.

Inspiraci jsme našli u vás: "Bez náznaku jakékoliv náboženské agitace mne trápí jedna věc: Křest, tak jak jej podstoupil Ježíš Kristus, je znamením pokání a odpuštění hříchu. V tomto kontextu mne fascinuje, jak se v současné době stalo populární křtít různá CD, DVD. Myslím, že se tím umělecký svět - jistě nechtěně - dostává do sporu s věřícími lidmi, kteří Ježíšovu oběť uctívají," napsal nám do redakce čtenář Martin Škapík.

Vše, co jste o křtu chtěli vědět

Pan Škapík má pravdu: část Čechů považuje křest za přežitek, jiní si říkají "co kdyby" a někteří to prostě považují za cool, aniž by přemýšleli o podstatě obřadu... Ale nemyslete si, že vaše miminko pokřtí jenom tak!

Křest je vážný závazek: ze strany Boží uzavírá celoživotní vazbu, která sahá až za hrob. A protože miminko nemůže rozhodovat samo za sebe, přebírají za něj záruku matka s otcem. Obřadu proto předchází rozhovor s knězem, při němž musí rodiče - sami spojení církevním sňatkem - dokázat, že budou jako věřící schopni vést své dítě správným směrem. Žádostí o křest přijímají plnou odpovědnost za to, že jejich dítě bude vychováno ve víře. "Křest není ani rodinnou slavností, ale uvedením malého dítěte do nového životního prostoru, kterým je úzký vztah s Bohem a církví," shrnuje páter Aleš Opatrný.

O křest tedy nemůže potají proti maminčině vůli požádat třeba babička... Zato při něm dítě může podpořit kmotr či kmotra, jenž budou rodičům pomáhat v plnění závazků ze křtu plynoucích.

Děti píší Bohu: Přečtete si, co mu chtějí >>

Základem je víra

Historicky i teologicky je základní formou křest dospělého, který se rozhodl vstoupit do obce věřících z vlastní vůle. Proto někdy o smyslu křtu pochybují i sami věřící rodiče. "Důvodem je důraz na osobní svobodu člověka, ale často také respekt k závazku, který křest představuje. Proto se kloní k názoru, že by se pro křest mělo dítě samo rozhodnout," konstatuje páter Aleš Opatrný, biskupský vikář pro pastoraci.

Dalším problémem je, že spousta rodičů má o podstatě křtu jen velmi mlhavé představy. Doufají, že výklad o víře a smyslu křtu přetrpí jako povinnou daň za to, že bude jejich dítě pokřtěno. V takovém případě je ovšem lepší se obřadu vzdát - jak už bylo řečeno výše, jde o vážný závazek. Navíc v jeho průběhu musí rodiče sami prokázat náboženské přesvědčení: žehnají dítěti na čele znamením kříže, vyznávají vlastní víru a dostávají požehnání.

Jak probíhá obřad?

Křtu se musí zúčastnit matka i otec. Pokud mají kmotry, nesou dítě ke křtu v jejich doprovodu, zatímco ostatní věřící u sedí v kostele. Kněz s ministranty přijdou rodiče a dítě uvítat až ke vchodu. Následuje krátký sled předem daných otázek kněze a odpovědí rodičů, po němž rodiče i kmotr udělají prsty pravé ruky kříž na čele křtěného miminka.

Za doprovodu zpěvu se poté ve slavnostním průvodu odebere kněz s rodiči, kmotrem a dítětem do kostela. Při bohoslužbě se čtou jeden nebo dva úryvky z Písma, a poté přijde na řadu promluva kněze a chvalozpěv na Krista. Při tom všichni v kostele stojí a v narážkách sborem odpovídají.

Následně rodiče s dítětem přejdou ke křtitelnici. Kněz se nahlas pomodlí, označí pomazaným palcem dítě na hrudníku nebo na čele. Potom mlčky vkládá ruku na hlavu dítěte. Teprve teď přijde na řadu samotný křest, při němž je dítě v průběhu modlitby pokřtěno trojím politím hlavičky (ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého). V průběhu obřadu se zároveň přihlásí k víře i oba rodiče a zřeknou se všeho zla. Poté maminka může jemně osušit hlavičku dítěte otřením vody. Kmotr drží po celou dobu pravou ruku na pravém rameni křtěnce.

Následujte další modlitba a pomazání temena hlavičky křižmem. Kněz předá dítěti bílé roucho, jímž se dítě překryje a vyzve otce, aby zapálil křestní svíci. Obřad je ukončen modlitbou Otče náš, závěrečným požehnáním a pokřižováním. A potom už konečně nastává prostor pro veselou rodinnou oslavu, křtiny, provázenou focením a slavnostní hostinou.

Co si o křtu myslíte vy? Jde o náboženský přežitek, pózu, nebo o úžasnou šanci, kterou někteří promarní? O tom můžete diskutovat pod článkem.

zdroj: cpr.apha.cz, Arcibiskupství pražské, cestykatecheze.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Největší chyba, kterou dělají snad všichni rodiče

Nejdůležitější muž v životě ženy? Její otec!

Test: Dokážete letos zhubnout právě vy? Vyzkoušejte se!

Co je křest?

Křest je iniciační obřad užívaný v křesťanství. Tato svátost představuje očištění od hříchů a sjednocení věřícího s Kristem v jeho smrti a vzkříšení. Pro katolíky znamená smazání prvotního hříchu, což odůvodňuje křest malých dětí. Z právního hlediska je křest vstupem do církve, kdy pro pokřtěného začíná platit její zákoník. Křesťané křtí v závislosti na tradici pokropením, politím nebo plným ponořením do vody. Při křtu dostává nově pokřtěný člověk jméno. Křest je třeba sjednávat s dostatečným časovým předstihem zpravidla několika týdnů. Před ním se vyhotoví na faře křestní zápis.

Symboly křtu:

  • Křestní voda: přírodní, čistá voda, symbol života, upravená na vhodnou teplotu podle podmínek kostela
  • Křestní svíce: slavnostní bílá svíce, jejíž plamen je znamením přítomnosti Boha a symbolem neuhasínající víry a naděje, symbolem světla a dobra. Obvykle ji zajišťuje otec a po křtu zůstává křtěnci.
  • Křestní rouška: bělostné křestní roucho (rouška a košilka) je symbolem důstojnosti a čistoty člověka. Roušku obvykle zajišťuje rodina a zůstává křtěnci nebo kmotrovi.
  • Křižmo: směs balzámu a olivového oleje svěceného na Zelený čtvrtek je symbolem králů a vyvoleného Božího člověka. Přináší jej kněz.

reklama
reklama
reklama