Část mozku máme v břiše aneb Pocit hnusu zachrání život
Fuj, to je ale nechutné! Třeseme se odporem, ztěžka dýcháme a překonáváme návaly na zvracení. Tělo nás tak podvědomě varuje před požitím nebezpečné potravy. Co vás možná překvapí, nervové centrum této emoce sídlí v břiše.
Fuj, to je ale nechutné! Třeseme se odporem, ztěžka dýcháme a překonáváme návaly na zvracení. Tělo nás tak podvědomě varuje před požitím nebezpečné potravy - buď jedovaté, nebo zkažené.
Spolu s pocitem žízně jde o jednu ze základních emocí. Výmluvný výraz tváře přitom slouží jako jednoznačná informace pro ostatní členy společenství. Zcela jednoznačný bývá u dětí. Co vás možná překvapí, její nervové centrum sídlí v trávicí soustavě.
Děti to řeknou jasně: Blééé!
"Hnus, v jemnějším provedení odpor a ještě delikátněji vyjádřeno nechuť patří mezi prazákladní a život zachraňující emoce. Proto je spojen především s chutí a s čichem jako základními smysly při hledání a hodnocení potravy. Podněty, které jej vyvolávají, mají tendenci vytvářet výraznou a dlouhotrvající paměťovou stopu. Sociálně je velice nakažlivý a představuje jak pro jedince, tak pro jeho okolí významné varování před škodlivými, nebezpečnými či jedovatými látkami. Spojení adjektiv nechutný a smradlavý postihuje v běžné řeči odpor k čemukoliv," vysvětluje psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc. na webu Psychologie.cz.
"Nejúžasnějšího poučení o ní se mi dostalo z úst mé vnučky. Když mě zasvěcovala do základu tajné řeči jejich tajného spolku, který smím občas sponzorovat, vysvětlila mi, že všechny slovní tvary, tedy substantiva, adjektiva, slovesa i citoslovce, odvozené ze základu hnus, znějí v jejich jazyce Blééé. Výstižné, onomatopoické a více než vědecké," dodává Radkin Honzák.
Více článků a názorů Radkina Honzáka najdete na blogu Aktuálně.cz.
Podobnou zkušenost jako on učinil i Charles Darwin. "Nikdy jsem neviděl hnus vyjádřený přesvědčivěji než na tváři jednoho ze svých dětí, když se mu v pěti měsících poprvé dostala do úst studená voda a o měsíc později kousek čerstvé třešně," prohlásil.
Mozek v břiše
Že máme mozek v lebce, ví každé malé dítě. Již delší dobu je ovšem znám také mozek srdeční (heart brain) a v posledních letech se rozrůstají poznatky o velké nervové pleteni umístěné v trávicím systému a označované jako útrobní mozek (gut brain). Co je zajímavé, útrobní mozek obsahuje více neuronů než mícha nebo periferní nervový systém. Jeho úkolem je zřejmě řídit aktivitu trávícího systému, 90 % veškerých informací z něj však vede přímo do mozku, který tím významně ovlivňují.
Někdo má červy rád
Pocit odporu až hnusu je spojen se silnou fyziologickou reakcí. Projevuje se slabostí, zvýšenou tvorbou slin, návaly na zvracení až zvracením, pocitem nevůle v břiše a nechutenstvím, závratí, točením hlavy, potivostí, dušností, někdy (často právě u dětí) i pláčem.
Doporučujeme: Proč miminko pláče?
Instinktivní hnus se vztahuje ke špatným, zkaženým, škodlivým či jedovatým jídlům, ale také k potravinám docela poživatelným - stačí najít v jablku červa... Navíc se pojem "hnusné" může v každé kultuře diametrálně lišit! Existuje totiž také myšlenkově, nikoliv instinktivně nastavený odpor. Vesměs se týká potravin živočišného původu. Dali byste si s chutí dobře upraveného hada, kobylku nebo třeba kočku? Většina z vás asi ne, viďte...
A přitom by vám takové jídlo neublížilo. Nicméně tam už vstupuje do hry hygiena a psychické faktory a sociální tabu. Nejsou sice možná fyzicky odůvodněné, ale to neznamená, že jejich vnímání nemusí být silné.
A tak až budete poprvé krmit vašeho prcka třeba špenátem a on stáhne celý ksichtík nehraným odporem, nenuťte ho jíst dál. Prostě je to Bléé a vy se s tím raději smiřte, ať v dítěti odpor ještě neposílíte. Teď už víte, že za svoje reakce vlastně nemůže.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Erotické hry náctiletých aneb Také jste hráli flašku?
Honzík a Daneček: Kluci, kteří zabili své mámy
Byl jsem šťastně ženatý. Než jsem potkal ji.