Vašemu prckovi sice daleko víc hrozí úraz při hře nebo třeba sražení autem na přechodu. Jenže když už se to stane, bývají vážné trestné činy natolik otřesné, že je třeba nebezpečí předcházet za každou cenu.

Děti jsou se svou naivitou proti trikům dospělých pedofilů bezbranné. Přesto se však některé prvky v chování agresorů opakují, takže je můžete naučit obrannou strategii.

Čtěte také: Drsný experiment: Ztratila se mi maminka!

Jak čelit krizi? Buďte na ni připraveni! Naučte dítě rozpoznávat nebezpečí i za cenu ztráty nevinnosti a důvěry v lidi. A hlavně si jich všímejte vy sami. Sledujte, jak a s kým tráví vaše dítě volný čas. Když přijde s problémem, nezlehčujte ho. Pravděpodobnost, že jde o skutečné ohrožení, možná není příliš vysoká, ale cena za omyl by mohla být strašná. Přehlížení si nemůžete dovolit.

1. Bydlím naproti v baráku

Jak si děti představují pedofila? Jako zarostlého, zanedbaného, zamračeného muže v černém a s černými brýlemi, který kouří, plouží se za dítětem, láká ho k sobě domů, nabízí mu bonbony, hračky či štěňata. Vůbec je nenapadne, že daleko nebezpečnější než bezdomovec může být milý soused v seriózním obleku odvedle z domu.

Jak se bránit? Naučte děti nedůvěřovat cizím lidem. Je jedno, jestli jsou upravení nebo zanedbaní, mladí, staří, známí od pohledu... "Bydlím támhle naproti v baráku" není argument! Dítě musí vědět, že se na něj žádný dospělý nemá obracet s žádostí jakéhokoli druhu. Poslechnout smí jen rodiče a učitele ze své školy - pokud nevyžadují něco fyzicky nepříjemného (a tím nemyslíme dvacet dřepů při tělocviku!). "Promiňte, já se s vámi nesmím bavit. Obraťte se na někoho dospělého." To je ta správná reakce, kterou se musí naučit.

2. Já jsem pan doktor

Kde jinde najít víc dětí pohromadě než na dětském hřišti. Snadno tam dojde k drobnému úrazu, a tím nastává pedofilova chvíle. I když jde jen o zanedbatelné bouchnutí, předstírá lékařskou starost: "Počkej, nebolí tě to? Podívám se, jestli sis neublížila. Může to být nebezpečné, ale neboj, já jsem doktor..."

Jak se ubránit pseudoprohlídce? Dítě sice vycítí, že něco není v pořádku, ale neumí správně zareagovat nebo se ostýchá. Co ho naučit? Že na něj nesmí sahat nikdo cizí a že na něj vůbec nikdo, ani známý člověk nesmí sahat tak, aby mu to bylo nepříjemné. A když se to stane? Ať křičí, co mu hrdlo stačí! Spolehlivě tím přivolá pozornost dospělých, což útočníka obvykle odradí. Dobrá je také píšťalka, kterou může nosit v kapse.

3. Ty jsi hodná holčička...

Pro děti je dospělý autorita, která se automaticky poslouchá. Nehledě na dětskou ochotu a touhu zavděčit se. Proto je tak zrádná prosba o pomoc: "Holčičko, ty budeš určitě šikovná, můžeš mi přečíst jméno na dveřích? Jdu za babičkou. Bydlí u vás v baráku, ale asi neslyší zvonek. Pustila bys mě? Mám hroznou žízeň, natočíš mi u vás trochu vody?"

Doporučujeme: Jak chránit děti před zlými lidmi a úchyly?

Co dítě naučit jako obranu? Nepomáhat! Neradit! Nikdy, ale opravdu nikdy nepouštět cizího člověka do baráku. Počkat, až se vzdálí od dveří, aby se nemohl vtlačit dovnitř násilím. Nevstupovat s nikým do výtahu. Nebavit se. A když, tak jedině: "Promiňte, já se s vámi nesmím bavit. Obraťte se na někoho dospělého." To je fakt dobrá věta, kterou by dítě mělo mít spolehlivě nacvičenou...

4. Maminka potřebuje pomoc!

Další zákeřnost, naléhavý vzkaz, který zneužívá dětský strach. U malého školáka přibrzdí auto a muž v něm naléhá: "Honem, maminku museli odvézt z práce do nemocnice. Já jsem Jirka, její kolega. Mám tě za ní přivézt." Stres a časová tíseň hrají pro něj.

Jak vyřešit situaci? Vysvětlete dítěti, že ho tímto způsobem rozhodně k sobě volat nebudete. A že nikdy, za žádných okolností nesmí nastoupit do auta k cizímu člověku. Ostatně, může vám zavolat na mobil, ne?

5. Dostaneš čokoládu!

"Mám novou počítačovou hru. Dostaneš čokoládu. Pojď se podívat na štěňátko. Že se neznáme? Já jsem Jarda - no vidíš, a už mě znáš..."

Není to vyrovnaný souboj myslí, a tak bývají oběťmi závažných trestných činů i děti stokrát varované. Do dvanácti let totiž nedokáže dětský mozek myslet abstraktně. Připočtěte sociální naivitu, a na průšvih je zaděláno... Dítě prostě nebezpečnou situaci nerozpozná. Absurditu výzvy "Pojď se mnou do lesa, dostaneš čokoládu. Neboj, čeká tam na tebe tatínek!" nepochopí.

Jak ho tedy ochránit? Názornou ukázkou! Popište dětem ohrožující situace a způsoby, jak se v nich zachovat. Naučte je důrazně říkat NE i dospělým. Zahrajte si doma "na padoucha" a trénujte správné reakce. Vyzkoušejte je formou: "Co bys dělal, kdyby" a procvičte různé varianty chování.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Šokující studie: Mozky pedofilů lákají dětské tváře

Máma kojí školačku. Nevidí na tom nic divného

7 důvodů, proč dát v práci výpověď